V tomto článku prozkoumáme fascinující svět var1. Od jejího dopadu na moderní společnost až po její historické počátky se vydáme na cestu po jejích různých aspektech. Var1 byl předmětem debat a diskuzí v mnoha oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku budeme zkoumat jeho význam v různých kontextech a jeho vliv na náš každodenní život. Zjistíme, jak var1 formoval naše chápání světa kolem nás a přispěl k tomu, jak se k němu vztahujeme. Připravte se ponořit se do hloubkové a informativní analýzy tohoto vzrušujícího tématu.
Národní rada Conseil national | |
---|---|
Základní informace | |
Komory | Unikameralismus |
Sídlo | Monaco-Ville |
Vedení | |
Předsedkyně | Brigitte Bocconeová-Pagèsová (UNM) od 6. října 2022 |
Místopředseda | Jean-Louis Grinda (UNM) od 17. února 2023 |
Složení | |
![]() | |
Počet členů | 24 |
Volby | |
Volební systém | Blokové hlasování s panašováním (16) Poměrné zastoupení strana-seznam (8) |
Předchozí volby | 5. února 2023 |
Oficiální web | |
www |
Národní rada (francouzsky: Conseil national; monacky: Cunsiyu naçiunale) je unikamerální parlament (zákonodárný orgán) Monackého knížectví. Národní rada, která vznikla v roce 1911 po monacké revoluci, měla zpočátku 12 členů, v roce 1962 se jejich počet zvýšil na 18 a od roku 2002 na 24 členů, kteří jsou voleni ze seznamů ve všeobecných volbách. Národní radě předsedá předseda, který byl původně jmenován suverénním knížetem, ale od roku 1962 je volen členy Národní rady. Současnou předsedkyní Národní rady je Brigitte Bocconeová-Pagèsová.
Monacká revoluce roku 1910 byla série konfrontací poddaných Monaka proti jejich vládci, knížeti Albertu I. Dne 28. března 1910 kníže Albert I. souhlasil s konáním všeobecných voleb do parlamentu.[1] To vedlo ke konci absolutní monarchie a vyhlášení ústavy Monaka dne 7. ledna 1911. Volby se konaly pro 12 členů, přičemž kníže Albert I. si ponechal právo jmenovat předsedu parlamentu.[2] Ustavující schůze nového parlamentu se konala 3. května 1911.[1]
Ústava byla přepracována v roce 1962, což dalo Národní radě větší pravomoci (včetně volby prezidenta komory) a zvýšilo počet jejích členů na 18. V roce 2002 byly provedeny další změny ústavy, které dále zvýšily odpovědnost Národní rady a zvýšily počet jejích členů na 24.[2]
Orgán se skládá z dvaceti čtyř členů, kteří jsou voleni ze seznamů ve všeobecných volbách. Z toho je 16 křesel obsazeno z většinových seznamů a 8 křesel je obsazeno poměrně ze seznamů, které získají více než 5 % hlasů.[3] Členové rady slouží po dobu pěti let, a přestože mohou při projednávání legislativy nebo státního rozpočtu jednat nezávisle na knížeti, kníže sdílí moc s Národní radou. Může ji kdykoli rozpustit, pokud do tří měsíců proběhnou nové volby. Aby byli lidé oprávněni volit, musí být starší 25 let a mít občanství.[3]
Rada se schází nejméně dvakrát ročně, aby hlasovala o rozpočtu země a zákonech navržených vládou knížete. Nařízení (exekutivní příkazy) jsou projednávány v Radě vlády a jakmile jsou schváleny, musí být do osmdesáti dnů předloženy knížeti k podpisu, což je činí právně vymahatelnými. Nevyjádří-li námitky do deseti dnů od podání, nabývají platnosti. Současná předsedkyně Národní rady je Brigitte Bocconeová-Pagèsová.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Council (Monaco) na anglické Wikipedii.