Niněra

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Niněra a prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v dnešní době. Od svých počátků až po svůj význam v moderní společnosti hraje Niněra zásadní roli v různých oblastech a různými způsoby ovlivňuje životy lidí. Na těchto stránkách prozkoumáme jeho vývoj v čase, analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech každodenního života a zamyslíme se nad jeho vlivem v dnešním světě. Připravte se na to, že se ponoříte do cesty objevování a učení o Niněra a zjistíte, jaký význam má v našem každodenním životě.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Niněra
Niněra
italsky ghironda
německy Drehleier
anglicky hurdy gurdy
francouzsky vielle à roue
Klasifikace
Tónový rozsah
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje

Niněra (lučec, kobylí hlava nebo kolovratec) je strunný hudební nástroj, jehož struny se rozeznívají třením pomocí dřevěného kolečka s klikou, kterým hráč pravou rukou otáčí. Niněra tak patří mezi strunné nástroje třecí (či kolové). Funkce kolečka je podobná jako smyčec u houslí. Zvláštním klapkovým zařízením se pomocí prstů levé ruky struny zkracují. Ozvučná skříňka mívá různý tvar.

Historie

První záznamy o niněře jsou v západní Evropě známy už z 10. století, ale tehdy byly nástroje o dost větší než jsou ty dnešní. Nástroj měřil až 1,5 metru a ke hře bylo potřeba dvou hráčů: jeden se staral o kolečko a druhý o klávesy. Nejstarší doklad pochází z 12. století z chrámu Santo Domingo ve španělské Sorii.[1] V průběhu středověku šlo o nástroj žakéřů a potulných bardů, v renesanci se z niněry stal nástroj lidový, často nástroj žebrácký.[1] V období klasicismu byla niněra jako hudební nástroj rehabilitována – hrálo se na ni v chrámech a v 17. století pro ni komponovali tehdejší významný skladatelé (W. A. Mozart, Antonio Vivaldi, Joseph Haydn). Dnes niněra slouží především jako artefakt muzeí.

Současnost

V současnosti je někdy niněra využívána ve folkové hudbě (například skupina Kantoři). Používá ji dokonce i několik folk metalových kapel, například Eluveitie či Korpiklaani. Mezi nejznámější české niněristy patří Jiří Wehle, Daniel Kahuda, Vojcek nebo kapelník skupiny Kantoři Jan Filip[2]. Výrobě niněr se věnuje také několik českých tvůrců hudebních nástrojů, například Zdeněk Seydl nebo Ondřej Bauer z Plzně.[3] Ze zahraničních projektů využívá niněry francouzská formace Muddy Gurdy, která charakteristický zvuk nástroje kombinuje s tradičním blues.[zdroj?]

Hmatníková niněra

První doložená hmatníková niněra na obrazu Sedm svobodných umění z Hortus deliciarum od Herrady von Landsberg (12. století)

Hmatníková niněra je hudební nástroj, který se vyvíjel souběžně s niněrou. Princip tvorby tónu třecím kolem je stejný, ale zcela u nich chybí klávesová mechanika, pro niněry jinak typická. Vyhrávání melodické linky – zkracování znějící struny – se děje stejně jako u jiných strunných nástrojů prsty na hmatníku nástroje.

Zajímavosti

  • Niněra hraje důležitou roli ve filmu Život je krásný z roku 1940, kde na ni hraje Oldřich Nový v roli spisovatele převlékajícího se za žebráka.
    Současné užití nástroje
    Současné užití nástroje
  • Niněra je ústředním nástrojem v hudbě k seriálu Pod černou vlajkou.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Zdeněk Seidl - Hudební nástroje. www.zdenekseidl.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Facebook. www.facebook.com . . Dostupné online. 
  3. ↑ ŠIMANDL, Miroslav. Hudební nástroj, který vás nadchne: niněra. Plzeň . 2018-02-22 . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Encyklopedické heslo Niněra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu niněra na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo niněra ve Wikislovníku
  • Bakalářská diplomová práce (s názvem Niněra v českém prostředí se zaměřením na exempláře ze sbírky Českého muzea hudby) Barbory Kadlíčkové, PDF soubor, volně dostupná na internetu