V dnešním světě je Nikolaj Kondraťjev velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo důležitosti dnes, Nikolaj Kondraťjev se stal tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku až po dnešní vliv je Nikolaj Kondraťjev předmětem hloubkové analýzy odborníků z různých oborů, kteří se snaží lépe porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Nikolaj Kondraťjev a jeho důležitost v dnešním světě.
Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev | |
---|---|
Narození | 4.jul. / 16. března 1892greg. nebo 16. března 1892 Galujevskaja |
Úmrtí | 17. září 1938 (ve věku 46 let) popraviště a hřbitov Kommunarka |
Příčina úmrtí | poprava zastřelením |
Místo pohřbení | popraviště a hřbitov Kommunarka |
Alma mater | Právnická fakulta Petrohradské státní univerzity (do 1914) 1. kostromské gymnázium |
Povolání | ekonom a politik |
Zaměstnavatelé | Ruská univerzita kooperace Pomgol Konjunkturální institut při Lidovém komisariátu financí SSSR Lidový komisariát zemědělství Sovětského svazu Moskevská národní banka Moskevská městská lidová univerzita Petrovská zemědělská akademie Státní plánovací komise Rady ministrů SSSR |
Ocenění | člen Ekonometrické společnosti (1933) |
Politická strana | Strana socialistů-revolucionářů (do 1919) |
Choť | Jevgenija Davydovna Kondraťjevová[1] |
Děti | Jelena Nikolajevna Kondraťjevová |
Funkce | člen Všeruského ústavodárného shromáždění (1917–1918) ředitel (Konjunkturální institut při Lidovém komisariátu financí SSSR; 1920–1930) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev (rusky Николай Дмитриевич Кондратьев; 4. březnajul./ 16. března 1892greg. — 17. září 1938) byl sovětský ekonom, který navrhl model cyklů kapitalistické ekonomiky, tzv. Kondratěvovy vlny. Je zakladatel Nové ekonomické politiky. Roku 1938 byl popraven v rámci stalinských čistek.
Kondraťjev soudil, že kapitalistické hospodářství prochází cykly, které trvají 50–60 let. Kondraťjev rozeznával tři části cyklu (dnes se obvykle rozlišují čtyři): růst, stagnace, recese (dnes se přidává ještě deprese). Nové přelomové objevy či vynálezy způsobí růst, potom ale ekonomika stagnuje kvůli nadvýrobě a dostává se do krize. Kondraťjev přesto obhajoval ekonomiku malých, tržně řízených podniků. Za to upadl v nemilost sovětského vedení a byl roku 1938 popraven. Politolog Joseph Schumpeter navrhl na jeho počest pojmenovat teorii ekonomických vln (které se vyskytují u více autorů) po Kondraťjevovi. Teorie byla oblíbená jako vysvětlení krizí včetně Velké hospodářská krize (soupeřila s keynesiánstvím). V roce 1987 byl sovětským vedením rehabilitován a jeho modelu malých podniků se užívalo během perestrojky.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nikolai Kondratiev na anglické Wikipedii a Kondratiev wave na anglické Wikipedii.