Newyorská filharmonie

V tomto článku bude téma Newyorská filharmonie řešeno z různých pohledů a přístupů. Newyorská filharmonie je dnes velmi aktuálním tématem, vyvolává diskuse a kontroverze v různých oblastech a jeho studium je klíčové pro pochopení složitosti současné společnosti. Na těchto stránkách budou analyzovány různé aspekty, které tvoří Newyorská filharmonie, budou zkoumány jejich praktické a teoretické důsledky a budou nabídnuty různé úvahy, které vybízejí ke kritické reflexi. Z různých oborů a oblastí znalostí bude Newyorská filharmonie prozkoumána přísným a podrobným způsobem s cílem poskytnout nové perspektivy a obohatit debatu o tomto fenoménu.

New York Philharmonic
Newyorská filharmonie při natáčení s Leonardem Bernsteinem
Základní informace
Jinak zvaný/á	New York Philharmonic Orchestra
Původ	New York
Žánry	klasická hudba
Aktivní roky	1842 – dosud
Členem/kou skupiny	National Digital Stewardship Alliance
Ocenění	Grammy Trustees Award (2003)
Web	nyphil.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Newyorská filharmonie, anglicky New York Philharmonic, je symfonický orchestr se sídem v New Yorku. Jeho domovským sálem je Avery Fisher Hall v areálu Lincolnova centra (Lincoln Center for the Performing Arts) vedle budovy Metropolitní opery.

Historie

Orchestr založil v roce 1842 dirigent Ureli Corelli Hill. V pozdějších letech byli jeho šéfdirigenty například Leopold Damrosch (1876–1877), Gustav Mahler (1909-1911), český maestro Josef Stránský (1911-1923), Leonard Bernstein (1958–1969), Pierre Boulez (1971–1977) či Lorin Maazel (2002–2009). Za dobu své existence filharmonie získala několik cen Grammy.

Do roku 2004 orchestr odehrál 14 000 koncertů, za což byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.^[1][2] O šest let později odehrál patnáctitisící koncert.^[3]

Seznam šéfdirigentů

1842–1849: Ureli Corelli Hill, Henry Timm, Denis Etienne, William Alpers, George Loder, Louis Wiegers a Alfred Boucher 1849–1854: Theodore Eisfeld 1854–1855: Theodore Eisfeld a Henry Timm 1855–1856: Carl Bergmann 1856–1858: Theodore Eisfeld 1858–1859: Carl Bergmann 1859–1865: Carl Bergmann a Theodore Eisfeld 1865–1876: Carl Bergmann 1876–1877: Leopold Damrosch 1877–1878: Theodore Thomas 1878–1879: Adolf Neuendorff 1879–1891: Theodore Thomas 1891–1898: Anton Seidl 1898–1902: Emil Paur 1902–1903: Walter Damrosch 1906–1909: Vasilij Iljič Safonov 1909–1911: Gustav Mahler

1911–1923: Josef Stránský 1922–1930: Willem Mengelberg 1928–1936: Arturo Toscanini 1936–1941: John Barbirolli 1943–1947: Artur Rodziński 1947–1949: Bruno Walter 1949–1950: Leopold Stokowski 1949–1958: Dimitri Mitropoulos 1958–1969: Leonard Bernstein 1969–1970: George Szell 1971–1977: Pierre Boulez 1978–1991: Zubin Mehta 1991–2002: Kurt Masur 2002–2009: Lorin Maazel 2009–2017: Alan Gilbert 2017–2018: Jaap van Zweden jako 'Music Director Designate' od roku 2018: Jaap van Zweden

Odkazy

Reference

1. ↑ MATTISON, Ben. New York Philharmonic Plays 14,000th Concert . PLAYBILL Arts, 2004-12-18 . Dostupné online. (anglicky) 
2. ↑ GELBERT, Bruce-Michael. New York Philharmonic: 14,000th concert, Sir Colin Davis & Lorraine Hunt Lieberson . Theater Scene, 2004-12-18 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-09. (anglicky) 
3. ↑ TOMMASINI, Anthony. 15,000th Concert (but Who’s Counting?) . New York: The New York Times, 2010-05-06 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Newyorská filharmonie na Wikimedia Commons
• Oficiální web (anglicky)
• New York Philharmonic na Allmusic (anglicky)
• New York Philharmonic v Encyclopædia Britannica (anglicky)

Portály: Hudba | Spojené státy americké