V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Nervosvalová ploténka. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Nervosvalová ploténka v průběhu let předmětem nespočtu studií a debat. Jak budeme postupovat touto hloubkovou analýzou, objevíme mnoho aspektů, které přispěly k význačnosti Nervosvalová ploténka v různých sférách, ať už je to populární kultura, věda, politika nebo jakákoli jiná sféra každodenního života. Nervosvalová ploténka bezpochyby představuje vysoce relevantní téma, které si zaslouží být prozkoumáno z různých perspektiv, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a důležitost v moderním světě.
Nervosvalová ploténka nebo také nervosvalové zakončení nebo řidč. myoneurální spojení je typ periferní synapse, která umožňuje převod vzruchu mezi motorickým neuronem a svalovým vláknem.
V místě nervosvalové ploténky naléhá zvrásněná presynaptická nervová membrána na postsynaptickou svalovou membránu. Tím, že dochází k zanoření obou membrán do sebe je dosaženo většího účinného povrchu.
Klidový membránový potenciál ploténky je -90mV. V klidu projevuje nervosvalová ploténka neustálou aktivitu a rytmicky se vybíjí v tzv.miniaturních potenciálech, které mají hodnotu 1-1,5mV. Může k tomu docházet díky uvolňování malých kvant acetylcholinu – jedná se o tzv. podprahový podnět.
Dráždění motorického nervu dále depolarizuje ploténkovou membránu na -50 - -60 mV. Mediátorem u nervosvalové ploténky je acetylcholin, který se váže na nikotinový receptor. Ten je spojen s iontovým kanálem, tedy zvyšuje permeabilitu membrány pro ionty (konkrétně Na+) a následně dochází k depolarizaci. Po překročení kritické hranice je vyvolán svalový vzruch, který se dále šíří po svalovém vláknu. Na ploténce je vysoká koncentrace cholinesterázy, která acetylcholin rychle rozkládá.
Doba přenosu vzruchu je asi 0,5ms, což značí, že se jedná o podobný systém jako u centrální synapse.