Moskevský průplav

V dnešním světě představuje Moskevský průplav téma velkého významu a zájmu širokého spektra populace. Moskevský průplav od svého vzniku upoutal pozornost akademiků, odborníků, odborníků i laické veřejnosti díky svému vlivu na různé aspekty společnosti. S rozsahem, který přesahuje geografické a kulturní hranice, se Moskevský průplav stal místem konvergence pro výměnu názorů, znalostí a úhlů pohledu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Moskevský průplav, analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v čase a jeho vliv v současnosti. Zároveň prozkoumáme budoucí důsledky Moskevský průplav v neustále se měnícím světě.

Mapa polohy průplavu

Moskevský průplav (rusky Кана́л и́мени Москвы́ – Kanal imeni Moskvy), do roku 1947 nazývaný průplav Moskva-Volha (Канал Москва-Волга – Kanal Moskva-Volga), je průplav v Rusku v Moskevské a v Tverské oblasti spojující řeky Volhu a Moskvu. Jeho celková délka je 128 kilometrů.

Trasa

Moskevský průplav začíná na Volžské přehradě u Dubny a vede převážně v jižním směru. Do Moskvy se vlévá v moskevském předměstí Tušinu. Hloubka kanálu je 5,5 m a u hladiny má šířku 85 m a na dně 45 m.

Dějiny

O propojení Volhy s Moskvou uvažoval již Petr Veliký a v letech 1825–1844 byla dokonce zahájena výstavba. Úspěšný byl ale až projekt, o kterém 15. června 1931 rozhodl ústřední výbor Komunistické strany sovětského svazu. Jednalo se o jeden z největších projektů druhé pětiletky (1932–1937). Stavba byla prováděna otrokářským stylem pomocí vězňů, pro které byl zřízen v letech 1932–1938 tábor Gulagu u Dmitrova nazývaný nejprve Dmitrovlag a později Dmitlag. V roce 1936 zde pracovalo 192 034 vězňů. Celkem jich za dobu prací zemřelo bezmála třiadvacet tisíc a padesát tisíc jich po dokončení prací dostalo amnestii.

V roce 1947 byl průplav přejmenován na Moskevský.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moskau-Wolga-Kanal na německé Wikipedii.

Externí odkazy