V dnešním světě se Mirka Pokorná stala velmi aktuálním a zajímavým tématem, které vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Ať už v politické, sociální, technologické nebo kulturní sféře, Mirka Pokorná převzal vedoucí roli a upoutal pozornost společnosti obecně. V průběhu let se Mirka Pokorná vyvíjel a získal nové dimenze, které významně ovlivnily způsob, jakým žijeme, komunikujeme a komunikujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mirka Pokorná a jeho vliv na náš každodenní život a také jeho důležitost v současném kontextu.
Mirka Pokorná | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Narození | 28. října 1930 Vsetín |
Úmrtí | 24. ledna 2017 (ve věku 86 let) |
Povolání | klavíristka a hudební pedagožka |
Nástroje | klavír |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mirka Pokorná (28. října 1930, Vsetín – 24. ledna 2017[1]) byla česká klavíristka. Vynikala zvláště jako interpretka děl skladatelů devatenáctého a dvacátého století (Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna, Bedřicha Smetany, Sergeje Sergejeviče Prokofjeva, Arama Chačaturjana a dalších).
Narodila se v rodině evangelického katechety Miroslava Pokorného (24. 4. 1891 Vsetín – 1970) a učitelky Marty Pokorné (1907 – ????). Svá studia započala u profesora Viléma Kurze mladšího[2] Studovala na AMU v Praze u profesorky Ilony Štěpánové-Kurzové a studia zakončila aspiranturou v roce 1953. Stala se dvakrát laureátkou mezinárodních klavírních soutěží, získala cenu Bedřicha Smetany. Vystupovala v řadě evropských zemí.