Mimořádná opatření pro krizové stavy

V dnešním světě je Mimořádná opatření pro krizové stavy téma, které mezi lidmi vzbuzuje velký zájem a debaty. Ať už kvůli svému významu ve společnosti, jeho dopadu na historii nebo jeho vlivu na kulturu, Mimořádná opatření pro krizové stavy je aspekt, který nelze přehlédnout. Postupem času se Mimořádná opatření pro krizové stavy vyvíjel a získal nové dimenze, což vyvolalo větší zájem ze strany akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mimořádná opatření pro krizové stavy, jeho význam a dopad na dnešní společnost.

Usnesení vlády k vyhlášení nouzového stavu a zavedení mimořádných opatření souvislosti s pandemií covidu-19

V České republice existují tři druhy krizových stavů, které mohou být vyhlášeny na celorepublikové úrovni. Jde o nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Za těchto stavů jsou státní orgány oprávněny přijímat mimořádná opatření k řešení krizových situací.

Nouzový stav

Vláda

Mezi mimořádná opatření, která je vláda oprávněna přijmout patří:[1]

  • na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit
    • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví
    • vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada
    • svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací
    • právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací
    • právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění
    • právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací
  • na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit[1]:
    • evakuaci osob a majetku z vymezeného území
    • zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území
    • ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky
    • bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů
    • povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny
    • přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici
    • nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření
    • vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce
    • přednostní zásobování
      • dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
      • ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému
      • prvků kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu
    • zabezpečení náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení a o jejich výplatě
    • omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky
    • omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva
    • zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů

Vláda je dále oprávněna nařídit zákaz:[1]

  • nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu
  • provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami
  • ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí
  • prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
  • přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
  • zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty
  • provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady

Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno:[1]

  • zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných
  • koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče
  • rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno

  • přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice
  • uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice

Hejtman

Hejtman je oprávněn nařídit:[1]

  • pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace
  • bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace
  • vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření
  • zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě
  • hlášení přechodné změny pobytu osob
  • evakuaci obyvatelstva
  • zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území

Starosta obce s rozšířenou působností

Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků. Za tímto účelem:[1]

  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit
  • plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení
  • nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce
  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva

Stav ohrožení státu a válečný stav

Prezident republiky

Za válečného stavu může prezident republiky na návrh vlády nařídit mobilizaci ozbrojených sil, tedy hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby.[2]

Vláda

Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda, která[3]:

  • činí závěry z vojensko-politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu
  • rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu
  • rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu
  • rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války

K zajištění obrany státu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat. Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout:[3]

  • zákaz vstupu do vyznačených prostor
  • příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě
  • zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel

Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení těchto lidských nařizuje vláda.

Krajské úřady

Krajské úřady k zajišťování obrany státu[3]:

  • plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil (za stavu ohrožení státu) nebo mobilizace ozbrojených sil (za válečného stavu) a koordinují jejich realizaci
  • stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu
  • řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby
  • vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
  • určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu[3]:

  • rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu
  • rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu
  • podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu
  • rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - Hlava II . . Dostupné online. 
  2. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) - §23 . . Dostupné online. 
  3. a b c d Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky . . Dostupné online. 

Související články