Jednotka požární ochrany

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Jednotka požární ochrany, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dnešní dopad zanechal Jednotka požární ochrany ve společnosti nesmazatelnou stopu a vyvolal nekonečné debaty a diskuse. V tomto smyslu se ponoříme do různých aspektů, které činí Jednotka požární ochrany tak relevantním a zajímavým tématem, a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech a jeho vliv na každodenní životy lidí. Jednotka požární ochrany je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že vám tento průzkum pomůže lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na svět kolem nás.

Tento článek je o složce požární ochrany v Česku. O obecnějším významu pojednává článek hasičská jednotka.
Znak Hasičského záchranného sboru České republiky

Jednotka požární ochrany představuje základní složku požární ochrany v Česku. Ze zákona vyplývá, že každá obec v Česku musí mít zřízenou jednotku požární ochrany.[1] Prvořadým posláním jednotek je chránit život, zdraví a majetek občanů před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.[2]

Jednotky požární ochrany se dělí na profesionální jednotky hasičského záchranného sboru a jednotky sboru dobrovolných hasičů. Jejich organizace je zahrnuta ve vyhlášce č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany a zákoně č. 133/1985 Sb. o požární ochraně.

Řízení

Jednotky pracují v operačním a organizačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.[3]

Rozdělení jednotek

JPO Působnost Název jednotky Čas výjezdu Čas dojezdu
JPO I územní jednotka hasičského záchranného sboru kraje 2 minuty 20 minut
JPO II jednotka sboru dobrovolných hasičů obce 5 minut 10 minut
JPO III jednotka sboru dobrovolných hasičů obce 10 minut 10 minut
JPO IV místní jednotka hasičského záchranného sboru podniku 2 minuty neurčuje se
JPO V jednotka sboru dobrovolných hasičů obce 10 minut neurčuje se
JPO VI jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku 10 minut neurčuje se

Působnost

Jednotky se dělí podle působnosti na:

  • územní = jednotka může zasahovat i mimo území svého zřizovatele
  • místní = jednotka může zasahovat pouze na území zřizovatele, mimo něj na vyžádání

Financování

Jednotky požární ochrany jsou zřizovány fyzickou osobou (FO) nebo právnickou osobou (PO), obcí nebo státem. Podle zřizovatele se mění i druh financování.[4]

Zřizovatel Zdroj financování
Stát státní rozpočet, dary, dotace, fond zábrany škod, příspěvky obcí a krajů, finanční instituce
Obec státní, krajský a obecní rozpočet, dary, fond zábrany škod, dotace, finanční instituce
FO/PO podnik nebo FO, dotace, dary, státní, krajský nebo obecní rozpočet, finanční instituce

Dary

Na financování požární ochrany (PO) se podílejí i fyzické a právnické osoby, a to zejména pomocí darů. Dar představuje souhlas a podporu veřejnému či soukromému sektoru v činnosti, která má za cíl chránit majetek, životy, zdraví a životní prostředí.[5][6]

Státní rozpočet

Státní rozpočet je jedním ze základních rozpočtů, které slouží k samostatnému financování JPO. Výdaje státního rozpočtu jsou důležité ve vztahu ekonomického růstu a nároků kladených na požární ochranu. Hlavní kategorie JPO, která je financována státním rozpočtem, je JPO I. Tyto výdaje jsou ve státním rozpočtu vedeny pod paragrafem 5511 (profesionální část PO), ale také obsahuje paragraf 5512 (dobrovolná část PO).[7][8]

Z toho plyne, že státní rozpočet obsahuje jak výdaje na profesionální část hasičů, tak i na dobrovolnou část. Proto je státní rozpočet hlavním zdrojem financování požární ochrany.[9]

Rozpočty územních samosprávných celků

Krajský rozpočet obsahuje, stejně jako státní, dobrovolnou i profesionální část PO. Kraj skrze jeho rozpočet přispívá například investiční mi i neinvestičními transfery. Obecní rozpočet má poněkud významnější úlohu. Jsou jím financovány jednotky požární ochrany, které sama obec zřizuje. V jejím rozpočtu se však také objevuje profesionální část PO, kdy obec přispívá transfery do vyšších rozpočtů.[10]

V obecním rozpočtu však větší část zaujímá právě dobrovolná část, a to z důvodu, že obec zřizuje jednotky sboru dobrovolných hasičů. Z té jsou financovány zejména výdaje na vytápění zbrojní, osobní výdaje nebo výdaje na techniku a vybavení.[11]

Fond zábrany škod

Tento zdroj je provozován Českou kanceláří pojistitelů, která část vybraných prostředků z pojištění odpovědnosti z provozu vozidel převádí na jednotku IZS. Hlavním cílem je zvýšit bezpečnost na pozemních komunikacích, prevence a osvěta v silničním provozu. Z fondu jsou financovány nákupy nové techniky jak pro HZS ČR tak i pro JSDH.[12]

Fondy EU

Evropská unie zřizuje fondy, díky kterým lze zvýšit výdaje na požární ochranu a zároveň výrazně nezvýšit rozpočtů obcí, krajů a státu. Evropská unie vynaložila na požární ochranu v roce 2021 34,1 miliard EUR. To představovalo nárůst o 2,5 % oproti roku 2020.[13] Průměrné výdaje na požární ochranu EU jsou 0,4 % celkových výdajů. V ČR se tento údaj pohybuje nad nadprůměrné hodnotě 0,6 % státních výdajů.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČESKO. Zákon č. 133/1985 Sb., České národní rady o požární ochraně. In: Zákony pro lidi.cz . © AION CS 2010–2024 . Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133
  2. ↑ Fire Rescue Service of the Czech Republic - Mission and tasks - Fire rescue service of the Czech republic. hzscr.gov.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, § 70.
  4. ↑ PROVAZNÍKOVÁ, Romana, 2015. Financování obcí, měst a regionů – teorie a praxe. Vydání: třetí aktualizované a rozšířené. Praha: GRADA, a. s. ISBN 978-80-247-5921-0.
  5. ↑ DONAHUE, John D.; ZECKHAUSER, Richard J. Sharing the Watch: Public–Private Collaboration for Infrastructure Security. Příprava vydání Philip E. Auerswald, Lewis M. Branscomb, Todd M. La Porte, Erwann O. Michel-Kerjan. 1. vyd. : Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-68572-6, ISBN 978-0-521-85796-3. doi:10.1017/cbo9780511509735.026. S. 429–456. DOI: 10.1017/CBO9780511509735.026. 
  6. ↑ OGUNYEMI, Kemi. Gifting and Influence in the Public Sector. Příprava vydání Deborah C. Poff, Alex C. Michalos. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-22765-4, ISBN 978-3-030-22767-8. doi:10.1007/978-3-030-22767-8_331. S. 993–997. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-22767-8_331. 
  7. ↑ ELLIS, Amanda; MANUEL, Claire; CUTURA, Jozefina. Working in Health: Financing and Managing the Public Sector Health Workforce. : The World Bank Dostupné online. ISBN 978-0-8213-7802-1, ISBN 978-0-8213-7803-8. doi:10.1596/978-0-8213-7802-1. (anglicky) DOI: 10.1596/978-0-8213-7802-1. 
  8. ↑ ČESKO. Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě. In: Zákony pro lidi.cz . © AION CS 2010–2024 . Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-412
  9. ↑ PETEROVÁ, Helena, 2016. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. Vydání: páté aktualizované a rozšířené. Praha: Institut pro veřejnou správu Praha. ISBN 978-80-86976-35-8.
  10. ↑ MONITOR – Státní pokladna, c2024a. Ministerstvo financí. In: Monitor . Praha: Ministerstvo financí ČR . Dostupné z: https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/70889546/prehled?obdobi=2312&rad=t.
  11. ↑ MONITOR – Státní pokladna, c2024b. Ministerstvo financí. In: Monitor . Praha: Ministerstvo financí ČR . Dostupné z: https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00064581/prehled?rad=t&obdobi=2312https://monitor.statnipokladna.cz/analyza/.
  12. ↑ Česká kancelář pojistitelů, c2024. O fondu. Fond zábrany škod . Praha: Česká kancelář pojistitelů . Dostupné z: https://www.fondzabranyskod.cz/o-fondu/co-je-fzs.
  13. ↑ How much did EU governments spend on fire protection?. ec.europa.eu . 2023-09-13 . Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ EU member states spend 0.5% of their money on fire protection services. euronews . 2022-07-18 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy