Miloslav Petrusek

V tomto článku prozkoumáme dopad Miloslav Petrusek na dnešní společnost. Od svého vzniku upoutá Miloslav Petrusek pozornost lidí po celém světě a vyvolává vášnivé a emotivní diskuse. V průběhu let se Miloslav Petrusek vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a ovlivnil různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme roli, kterou Miloslav Petrusek hraje v kultuře, politice, ekonomice a dalších oblastech, a také její vliv na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme snažit lépe porozumět dopadu, který Miloslav Petrusek měla a nadále má na naši společnost.

prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc.
2. děkan Fakulty sociálních věd UK
Ve funkci:
1991 – 1997
PředchůdceČestmír Suchý
NástupceLubomír Mlčoch
Prorektor Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti
Ve funkci:
1997 – 2000
PředchůdceZdeněk Pertold
NástupceJaroslava Svobodová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Československa
Narození15. října 1936
Zlín
Úmrtí19. srpna 2012 (ve věku 75 let)
Praha
Místo pohřbeníPodolský hřbitov
Alma materMasarykova univerzita
Profesepedagog, sociolog a učitel
OceněníZlatá medaile MU (2009)
Cena VIZE 97 (2012)
Webová stránkapetrusek.cz
CommonsMiloslav Petrusek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Petrusek (15. října 1936 Zlín – 19. srpna 2012 Praha) byl český sociolog, vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V roce 1992 byl jmenován profesorem.[1] V letech 1997–2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy.

Životopis

Do roku 1989

Petrusek vystudoval v letech 1954–1959 filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jeho diplomová práce nesla název Světový názor T. G. Masaryka. Po dvouleté základní vojenské službě (1959–1961) se stal vyučujícím filozofie a formální logiky na Pedagogickém institutu ve Zlíně, věnoval se však i sociologii, která byla v té době jako věda silně omezena.

V období 1964–1967 byl výzkumným pracovníkem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul kandidát sociologických věd a doktor filozofie. V ústavu pod vedením Pavla Machonina vznikl výzkum sociální stratifikace československé společnosti, největší sociologický výzkum této doby. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 však musely být jeho výsledky staženy, stejně jako vydaný Malý sociologický slovník vytvořený kolektivem autorů.

Mezi lety 1967–1979 působil jako odborný asistent katedry sociologie Filozofické fakulty UK. V roce 1970 mu bylo zrušeno členství v KSČ a výrazně omezeny publikační i pedagogické možnosti. Vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu byl v letech 1979–1987 formálně veden jako vědecký pracovník, ve skutečnosti pracoval jako pomocný knihovník na FF UK. V této době také spolupracoval s brněnskými disidenty a připravoval knihy, které však mohly vyjít až po roce 1989.

Po roce 1989

Po revoluci byl Petrusek v roce 1990 habilitován jako docent pro obor sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a mj. také zvolen předsedou Masarykovy československé sociologické společnosti. Podílel se na založení Fakulty sociálních věd UK a v letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V letech 1997–2000 byl prorektorem UK pro studijní záležitosti. Významně se angažoval v redakci Sociologického nakladatelství (SLON), v Sociologickém časopise a v mnoha vědeckých radách a odborných grémiích. Od roku 1998 byl členem Učené společnosti ČR.[2]

V roce 2013 na Karlově univerzitě vznikla Cena Miloslava Petruska za reprezentaci a propagaci, přičemž má hodnocení došlých návrhů v gesci Komise pro komunikaci a PR UK (KaPR). Cena je udělována za pozitivní počin, který má významný dopad na vytváření pozitivního vnímání univerzity. Návrh podávají děkani fakult, ředitelé dalších součástí, členové Vědecké a Správní rady univerzity a členové Akademického senátu univerzity. O udělení ceny rozhoduje rektor.[3]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Prof. Petrusek na přednášce v Muzeu umění a designu Benešov (2010)

Bibliografie

  • P. Machonin a kol. Československá společnost (Sociologická analýza sociální stratifikace). Epocha, Bratislava 1969 (spoluautor)
  • Sociometrie (teorie, metoda, techniky). Svoboda, Praha 1969
  • Malý sociologický slovník. Svoboda, Praha 1970; Bratislava 1970 (editor a autor řady hesel, dostupné také v Sociologické encyklopedii)
  • Alternativa (Úvahy o postavení sociologie v nealternativní společnosti) – pseudonym Petr Grňa, publikováno v samizdatu, 1986; veřejně vyšlo v KOS, Praha 1992.
  • Sociologie a literatura. Čs. spisovatel, Praha 1990.
  • Teorie a metoda v moderní sociologii. Karolinum, Praha 1993.
  • Sociologické školy, směry, paradigmata. SLON, Praha 1994.
  • Sociologie, literatura a politika. Karolinum, Praha 1996.
  • Velký sociologický slovník. Karolinum, Praha 1996, dostupné také v Sociologické encyklopedii.
  • Společnosti pozdní doby. SLON, Praha 2006, 459 stran, 339 Kč, ISBN 80-86429-63-6, dostupné také v Sociologické encyklopedii.[4]

Reference

  1. ↑ VOŘÍŠEK, Michael. Petrusek Miroslav - Sociologická encyklopedie . Sociologický ústav Akademie věd České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ Petrusek Miloslav | Zesnulí členové | Učená společnost České republiky. www.learned.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Cena Miloslava Petruska za reprezentaci a propagaci
  4. ↑ Kouřil, Vít: Svět podle Petruska – recenze knihy v časopise Sedmá generace 2/2007

Literatura

  • NOVÁK, Miloslav. Mé vzpomínky na Miloslava Petruska (15.10.1936 – 19.8.2012), spoluzakladatele FSV UK a jejího druhého děkana . Acta Politologica, 2012 . Dostupné online. 
  • „Prima to bývalo a prima je to i teď!“ Memoáry k 50. výročí založení katedry sociologie na FF UK. Markéta Sedláčková, Jakub Mlynář (eds.). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 116 s. ISBN 978-80-7308-573-5 (print), ISBN 978-80-7308-636-7 (online: pdf).

Externí odkazy