Tento článek se bude zabývat tématem Miroslav Novák (politolog), které bylo předmětem debat a zájmu v různých oblastech. Miroslav Novák (politolog) přitahuje velkou pozornost díky svému významu v dnešní společnosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. V průběhu historie hrál Miroslav Novák (politolog) zásadní roli ve vývoji lidstva a byl předmětem studia a výzkumu v mnoha oborech. V tomto smyslu budou analyzovány různé perspektivy a přístupy související s Miroslav Novák (politolog) s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím přísné a kritické analýzy je cílem ponořit se do různých aspektů, které charakterizují Miroslav Novák (politolog), stejně jako do jejích důsledků a dopadů v dnešní době.
Prof. Dr. Miroslav Novák | |
---|---|
![]() Miroslav Novák | |
Narození | 22. prosince 1953 (71 let) Praha |
Národnost | česká |
Vzdělání | Univerzita Karlova v Praze Ženevská univerzita Univerzita v Lausanne |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | politolog a vysokoškolský učitel |
Web | www.miroslavnovak.cz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miroslav Novák (* 22. prosince 1953 Praha[1]) je český politolog, který patří ke generaci zakladatelů politologie jako vědy v Česku. V roce 2004 byl jmenován prvním profesorem politologie na Karlově univerzitě.
Podle vlastního vyjádření byl během normalizace přijat ke studiu oborů politická ekonomie – sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy až po osobním přehodnocení rektora Bedřicha Švestky. Původní odmítnutí pramenilo z kádrových důvodů. Státnici složil v roce 1977.[2] Stejný rok odešel do exilu. Ve švýcarském Lausanne podruhé absolvoval studium sociologie. V roce 1988 dosáhl na Ženevské univerzitě doktorát ze sociologie po obhájení dizertační práce[2] o formách opozice v Československu a Sovětském svazu.
Po sametové revoluci se vrátil do Československa a od akademického roku 1990–1991 přednášel na – později pojmenovaném – Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ačkoli původně zamýšlel nastoupit na sociologický institut.[2] Na katedře politologie vyučuje politologii, komparativní politologii a problémy pluralitní demokracie.
Specializuje se na komparativní politickou sociologii, zejména na stranické systémy a typy demokracie. Publikoval odborné knihy ve francouzštině i v češtině, např. Strany a stranické systémy: Úvod do jejich srovnávacího studia či Mezi demokracií a totalitarismem, v níž se zabývá svým celoživotním tématem – dílem francouzského sociologa Raymonda Arona. Napsal učebnici Úvod do studia politiky, na jejíž tvorbě spolupracoval s týmem odborníků z různých akademických pracovišť (Miroslav Hroch, Dušan Hendrych, Jan Kysela, Milan Nakonečný, a další).
V současnosti[kdy?] vyučuje na AMBIS vysoké škole. Působil také jako odborný garant oboru politologie a mezinárodní vztahy vysoké školy CEVRO institut, o. p. s., na které byl v letech 2006–2009 rektorem. Dale působil na Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd.[3]
Je členem redakčních rad časopisů Annuaire français des relations internationales (Paříž, Francie) a Revue internationale de Politique Comparée (Louvain-la-Neuve, Belgie).