V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Miloš Antonín Záruba. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, Miloš Antonín Záruba upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Prozkoumáme jeho hlavní body, jeho kontroverzní dopady a jak se vyvíjel v průběhu času. Miloš Antonín Záruba je široké a rozmanité téma, takže prozkoumáme různé perspektivy a klíčové aspekty, abychom nabídli kompletní a obohacující vizi. Od svého dopadu na společnost až po vliv v různých oblastech, Miloš Antonín Záruba nepochybně zanechal nesmazatelnou stopu v historii a tento článek se snaží odhalit všechna jeho tajemství a umožnit nám lépe porozumět jeho důležitosti.
Miloš Antonín Záruba | |
---|---|
![]() | |
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1911 | |
poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1922 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 30. ledna 1875 Praha ![]() |
Úmrtí | 3. srpna 1922 (ve věku 47 let) Praha-Veleslavín ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Profese | politik a katolický kněz |
Náboženství | katolická církev |
Commons | Miloš Antonín Záruba |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Antonín Záruba, OPraem, též Milo Záruba nebo Mílo Antonín Záruba (30. ledna[1] 1875 Praha[2] – 3. srpna 1922 Praha-Veleslavín[3]), byl český římskokatolický kněz, premonstrát, politik, poslanec československého Národního shromáždění za Československou stranu lidovou a překladatel z ruštiny.
Na kněze byl vysvěcen v roce 1901. Jako řeholník želivského kláštera působil ve funkci administrátora farnosti Jiřice u Humpolce v královéhradecké diecézi. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Počátkem 20. století se angažoval v katolickém politickém táboře. V roce 1904 se účastnil založení Sdružení českých katolických zemědělců. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal jako jeden ze sedmi českých katolických poslanců z Čech členem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 074. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[4][5]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v československém Národním shromáždění.[6] Podle údajů k roku 1920 byl profesí farářem v Jiřicích u Humpolce.[7] Zemřel ve veleslavínském sanatoriu a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Po jeho smrti roku 1922 za něj jako náhradník do parlamentu nastoupil poslanec Jan Pěnkava.[8]