V tomto článku prozkoumáme Mikuláš Peksa do hloubky, prozkoumáme jeho dopad na společnost a jeho relevanci dnes. Mikuláš Peksa je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Mikuláš Peksa, s cílem nabídnout úplný a vyvážený pohled na toto téma. Čtěte dále a zjistěte více o Mikuláš Peksa a jeho významu v současném světě.
Mgr. Mikuláš Peksa, Ph.D. | |
---|---|
![]() Mikuláš Peksa v roce 2021 | |
4. místopředseda Pirátů | |
Ve funkci: 24. dubna 2017 – 5. listopadu 2019 | |
Předchůdce | Ivo Vašíček |
Nástupce | Martin Kučera |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 2. července 2019 – 15. července 2024 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 21. října 2017 – 6. června 2019 | |
Předseda Evropské pirátské strany | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 29. listopadu 2019[1][2] | |
Předchůdkyně | Markéta Gregorová |
Stranická příslušnost | |
Členství | Česko: Piráti (2013–2025) Volt (od 2025) Německo: Piratenpartei Deutschland (od 2013)[3][4] EU strana: Evropská pirátská strana EU parlamentní frakce: Zelení/ESA (od 2019) |
Narození | 18. června 1986 (38 let) Praha ![]() |
Sídlo | Litoměřice |
Alma mater | Gymnázium Christiana Dopplera Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik a fyzik |
Webová stránka | https://mikulas-peksa.eu |
Commons | Mikuláš Peksa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikuláš Peksa (* 18. června 1986 Praha)[5] je český politik, v letech 2019 až 2024 poslanec Evropského parlamentu zvolený za Českou pirátskou stranu a předseda Evropské pirátské strany. V letech 2017 až 2019 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR, od dubna 2017 do listopadu 2019 působil jako místopředseda Pirátů.
Vystudoval Gymnázium Christiana Dopplera v Praze a následně biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studia se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance pro výzkum dynamiky tekutin v porézních materiálech.
Následně nastoupil na studium v postgraduálním studijním programu, který je založen na spolupráci UK v Praze a Universität Leipzig.
Mikuláš Peksa žije částečně v Praze a Litoměřicích. Mezi jeho zájmy patří kromě přírodních věd a IT také historie, filozofie, mezinárodní politika, LARPy a RPG.[6]
Mluví plynně anglicky a německy, učí se francouzsky.
Od roku 2013 je současně členem České pirátské strany a Pirátské strany Německa.[3][4] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 kandidoval jako Mikuláš Pexa na 6. místě kandidátky České pirátské strany za Pirátskou stranu Německa.[4] V dubnu 2017 byl zvolen čtvrtým místopředsedou strany, nahradil tak odvolaného Iva Vašíčka.[7][8] V říjnu 2019 se přidal ke kritikům způsobů vnitrostranické komunikace jiného místopředsedy Jakuba Michálka.[9] Když členská základna Michálkovo působení ve funkci potvrdila, sám odstoupil.[10]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Pirátů v Ústeckém kraji.[11] Získal 1 835 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.[12] V lednu 2018 obhájil na Celostátním fóru strany v Brně post místopředsedy.[13]
V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval jako člen Pirátů na 23. místě kandidátky subjektu „Zelení a Piráti“ do Zastupitelstva města Litoměřice, ale neuspěl.[14] V komunálních volbách v roce 2022 již do zastupitelstva Litoměřic nekandidoval.[15]
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 3. místě kandidátky Pirátů.[16] Získal 9 594 preferenčních hlasů a byl zvolen novým europoslancem.[17] Na začátku června 2019 tak rezignoval na poslanecký mandát, nahradil jej František Navrkal.[18]
V Evropském parlamentu se stal členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a hospodářského a měnového výboru (ECON) i výboru pro koronavirovou pandemii (COVI).[19] Také založil meziparlamentní skupinu na podporu Tibetu[20] a v roce 2022 stál u zrodu neformální europarlamentní skupiny pro podporu regulované legalizace konopí – Legalise it EP[21].
V listopadu 2019 byl zvolen předsedou Evropské pirátské strany.[22] O rok později byl jako předseda potvrzen,[23] post předsedy Peksa obhájil i na jaře roku 2023.
Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 neobhájil mandát europoslance ze 4. místa kandidátky Pirátů.[24] Následně prohlásil, že se již nebude považovat za aktivního politika. Mandát europoslance mu vypršel v polovině července 2024. Po konci mandátu reaktivoval IT firmu, která těží open data o činnosti evropských institucí (hlasování, pracovní dokumenty, záznamy o lobbistických schůzkách) a monetizuje je.[25]
V březnu 2025 se rozhodl vystoupit z České pirátské strany a zamířil do strany Volt, která působí napříč Evropou. Ta podle něj, na rozdíl od Pirátů, stále bojuje za ideály a snaží se o sjednocení Evropy.[26]
V dubnu 2024 se Peksa účastnil předvolebního meetingu na téma legalizace marihuany v Budapešti, který pořádala Strana maďarského dvouocasého psa (pozorovatel v Evropské pirátské straně),[27] kterou ve volbách do zastupitelstva vedla Krisztina Baranyi, proti jejímž antisemitským výrokům se již dříve ohradilo vícero židovských organizací v Maďarsku.[28][29] Akce se konala v blízkosti Velké synagogy, přičemž vedle řečnického stolku, za kterým seděli Marietta Le a Mikuláš Peksa, byla i plastová replika posměšně reprezentující politika Tamáse Deutsche,[27] který se otevřeně hlásí ke svému židovskému původu.[30][31]
V červenci 2024 reagoval Peksa na svého stranického kolegu a ministra zahraničí Jana Lipavského, který na platformě X sdílel příspěvek týkající se jeho jednaní s izraelským ministrem zahraničí Jisra'elem Kacem, větou: „A řekl jsi mu taky, že je odpad lidstva?“, čímž odkazoval na údajné válečné zločiny během války Izraele s Hamásem, kterých se Izrael měl dopouštět v Gaze.[32] Tento komentář si vysloužil kritiku u koaličních partnerů, odsoudil jej Marian Jurečka z KDU-ČSL, Markéta Pekarová-Adamová z TOP 09 i Barbora Urbanová ze STAN.[32] Peksa na kritiku reagoval slovy: „Kolega Lipavský prohlásil, že pokud někdo bombarduje nemocnici s dětmi, že je odpad lidstva. Já měřím všem stejným metrem, pokud se takovýto humanitární incident stane na jakékoliv straně, vnímám to jako špatnou věc. Lidská práva jsou univerzální pro všechny.“[32]