Mikuláš Dačický z Heslova

Problém Mikuláš Dačický z Heslova je něco, co se ve větší či menší míře týká nás všech. Ať už jde o život člověka, historickou událost, celebritu nebo jakoukoli jinou oblast, Mikuláš Dačický z Heslova je něco, co v lidech podnítí zájem a zvědavost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mikuláš Dačický z Heslova, analyzujeme jeho důsledky, jeho dopad na společnost, jeho význam dnes a jeho vývoj v čase. Od svého vzniku až po vliv na populární kulturu je Mikuláš Dačický z Heslova tématem, které si zaslouží, aby bylo probráno a pochopeno do hloubky. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Mikuláš Dačický z Heslova!

Mikuláš Dačický z Heslova
Narození23. prosince 1555
Kutná Hora
Úmrtí25. září 1626 (ve věku 70 let)
Kutná Hora
Povoláníspisovatel, básník, kronikář, autor memoárů a vydavatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb na rodném domě v Kutné Hoře

Mikuláš Daczický z Heslowa, v moderní češtině Dačický z Heslova (23. prosince 1555 Kutná Hora – 25. září 1626 Kutná Hora) byl český spisovatel a měšťan.

Život

Dačického dům v Kutné Hoře

Pocházel z rodu erbovních měšťanů Daczických z Heslowa. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Daczický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Daczický z Heslowa († 1575) založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar.

V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků (podílu ze stříbrného dolu po otci). Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Daczický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře.

Literární dílo

Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Proto se právem nazývá po něm Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa. Zápisy svých předků zredigoval, upravil a vtiskl celé kronice svůj osobitý vypravěčský styl.

Jako spisovatel zaznamenal mj. informace o mysliveckých poměrech ve své době. Ty pravděpodobně nebyly vydány tiskem a jsou uchovány jen jako spisky a poznámky v archívech.[zdroj⁠?!]

Postava Mikuláše Daczického se jeví dodnes značně rozporuplná. Současníci v něm viděli převážně opilce a rváče, historikové a literární vědci oceňují znamenitého kronikáře, historiografa, básníka, kritika zlořádů, špatností, českého vlastence a patriota.

Vydané tituly

  • Prostopravda – sbírka pořekadel a básní, většinou satirických, nezřídka přisprostlých.
  • Tragédie Masopusta – báseň ve formě dialogu určená k masopustním hrám
  • Paměti, též Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa je kronika rodu Daczických a města Kutné Hory let 1297–1571. Obsah tištěné verze:
  • I. Nejstarší paměti z let 1297–1516
  • II. Starší paměti a paměti Mikuláše z Práchňan z let 1516–1517
  • III. Paměti Bartoše z Práchňan z let 1454–1483
  • IV. Paměti kutnohorské Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
  • V. Paměti Mikuláše z Práchňan o kutnohorských mincmistrech z let 1462–1542
  • VI. Paměti Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
  • VII. Paměti Mikuláše a Jana z Práchňan a Ondřeje Dačického z Heslova z let 1533–1572
  • VIII. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1482–1549
  • IX. Paměti Mikuláše z Práchňan z let 1509–1530
  • X. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1510–1528
  • XI. Paměti Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1527–1546
  • XII. Paměti kutnohorské Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1534–1571
  • XIII. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1575–1626
  • XIV. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1577–1626
  • Dodatky z rukopisu jindřichohradeckého z let 1309–1619
  • Příloha: Podíl mezi syny Bartošovými o statek

První kapitola až do doby jagellonské má nižší výpovědní hodnotu. Ostatní části kroniky jsou velmi přesným a cenným historickým pramenem k dějinám Kutné Hory i k celé české historii období reformace.

Daczický v umění

Jeho život inspiroval literární, hudební a filmová díla:

Připomínky Mikuláše Daczického z Heslowa

Busta Mikuláše Daczického umístěná v Dačického domě v Kutné Hoře - autor: Jakub Ďoubal, 2016 - objednatel: Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova

Odkaz Mikuláše Daczického z Heslowa připomíná

  • Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslowa založený rodinou Daczických z Heslowa
  • Dačického dům, Kutná Hora, Komenského náměstí; pozdně gotická kamenná stavba rodiny Daczických, zrekonstruována pro expozici památek UNESCO a dne 29. 2. 2016 zpřístupněna veřejnosti.
  • Busta Mikuláše Daczického vytvořená sochařem a restaurátorem Jakubem Ďoubalem na základě objednávky Nadačního fondu Mikuláše Daczického z Heslova. Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova tuto bustu následně daroval, na základě darovací smlouvy, městu Kutná Hora. Busta je osazená ve vestibulu Dačického domu.
  • Skupina historického šermu, nesoucí název Přátelé pana Mikuláše Dačického z Heslova,[1] ve svých vystoupeních oživuje některé autorovy příběhy.
  • Pivo s obchodní značkou Dačický se v Kutné Hoře vyrábělo do roku 2009. Roku 2000 si nechala společnost Heineken zapsat slovní ochrannou známku DAČICKÝ pro piva všeho druhu.
  • Stolní víno Dačického pohár
  • Restaurace v Kutné Hoře
  • Restaurace v Praze na Smíchově, U Mikuláše Dačického (Victora Huga 14/2). Od roku 2022 zrušena, nahrazena prodejnou pochutin a specialit Candy Store.

V kultuře

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.dacicti.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-15. 

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš, PETRŮ, Eduard, ed. a PRAŽÁK, Emil, ed. Prostopravda; Paměti. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 804 s., s. obr. příl. Živá díla minulosti; sv. 9.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 114. 
  • DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš a REZEK, Antonín, ed. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. V Praze: Nákladem Matice české, 1878–1880. 2 sv. (lxxi, 367; vi, 354 s.). Památky staré literatury české; č. 5, řada 3.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 107–108. 

Související články

Externí odkazy