Jaroslav Humberger

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Jaroslav Humberger, koncept, který v posledních letech upoutal pozornost akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Od jeho počátků až po současnou relevanci budeme analyzovat, jak Jaroslav Humberger ovlivnil různé oblasti společnosti a jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme, myslíme a jednáme. Podobně se budeme zabývat různými výzkumy, názory a pohledy kolem Jaroslav Humberger s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu. Připravte se na cestu objevování a úvah o Jaroslav Humberger!

Jaroslav Humberger
Jaroslav Humberger, 1934
Jaroslav Humberger, 1934
Narození20. prosince 1902
Nové Dvory (okres Kutná Hora)
Úmrtí6. března 1945 (ve věku 42 let)
koncentrační tábor Dachau (?)
Povoláníspisovatel, novinář a prozaik
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Humberger, vlastním příjmením Jaroslav Humburger (20. prosince 1902 Nové Dvory[1] – jaro 1945 koncentrační tábor Dachau)[2] byl český spisovatel a novinář, oběť holokaustu.

Život

Narodil se v rodině obchodníka z Nových Dvorů Josefa Humburgera (*1874) a jeho manželky Hedviky, rozené Lengsfeldové (*1904).[1] Poté, co vychodil obecnou školu v rodišti absolvoval v letech 1915–1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Vyučil se elektrotechnikem a vystudoval v letech 1918–1920 dvouletou živnostenskou školu v Nových Dvorech.[2]

Jako novinář pracoval ve 20. a 30. letech 20. století. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Pro svůj židovský původ byl po vzniku Protektorátu perzekvován, již v listopadu 1939 bylo vydání jeho knihy oznámeno s poznámkou „t. č. mimo redakce“.[3] V srpnu 1942 byl odtransportován do Terezína, odsud v říjnu 1944 do Osvětimi, kde zahynul.[4]

Rodinný život a holokaust

Dne 5. listopadu 1938 se v Kutné Hoře oženil (civilní sňatek) s Hedvikou Polákovou (5. listopadu 1904 Most – 24. 12. 1944 koncentrační tábor Osvětim).[5] Manželé Humburgerovi měli dceru Hedviku (*11. srpna 1939). Celá rodina byla vyvražděna v průběhu holokaustu.[6] V Osvětimi zahynuli i rodiče Jaroslava Humbergera.

Dílo

Jaroslav Humberger byl především znám jako autor životopisných děl. Literární věda jim vyčítá, že zachycují dobový kolorit, ale méně se zajímají o tvůrčí život popisovaných osobností. Lépe je z tohoto pohledu hodnocen román o Prokopu Divišovi.[2] Podobně se již v roce 1939 vyjádřil F. X. Šalda o románu Mikuláš Dačický z Heslova: „...nedovedl Dačického dotvořit a dobásnit v zákonný typ, nenalezl v něm a nevynesl vnitřního dramatu.“ [7]

Denní tisk

Přispíval zejména do Národního osvobození, Lidových novin[8] a dalších deníků,[2] psal humoresky do Humoristických listů.[9]

Knižní vydání

  • Atheistovy povídky (Praha, Nakladatelství Volné myšlenky, 1930)
  • Mikuláš Dačický z Heslova (Praha, Melantrich, 1934)
  • Vyrvané blesky (Dějiny bleskosvodu; Praha II, Časopis radioposluchačů, 1935)
  • Prokop Diviš (román, výtvarná spolupráce František Bílkovský; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1937)
  • Petr Brandl (román, výtvarná spolupráce František Bílkovský; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1938)
  • Petr Brandl (Praha, Obelisk, 1971)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených (židovská), Kutná Hora 1902, snímek 21 . Národní archiv . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. 
  2. ↑ a b c d DOKOUPIL, Blahoslav. Jaroslav Humberger. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/I. H–J. S. 358–359.
  3. ↑ Novináři spisovatelé. S. 29. Tisk a novináři . 11/1939 . S. 29. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze obětí holokaustu: Jaroslav Humburger . . Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, Kutná Hora okr. úř., 1930-1938, snímek 200 . SOA Praha . Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze obětí holokaustu, vyhledávání Humburgerová Hedvika a Alžběta . . Dostupné online. 
  7. ↑ ŠALDA, František Xaver. Kritické glosy k nové poezii české, s. 103 . Melantrich, 1939 . Dostupné online. 
  8. ↑ Např. HUMBERGER, Jaroslav. Sadaři. S. 1–2. Lidové noviny . 27. 8. 1925 . S. 1–2. Dostupné online. 
  9. ↑ Např. HUMBERGER, Jaroslav. Nevěrohodná povídka. S. 646. Humoristické listy . 5. 12. 1930 . S. 646. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy