V příštím článku se ponoříme do Michael Pupin, tématu, které v posledních letech vzbudilo velký zájem. Je to problém, který se týká lidí všech věkových kategorií a v různých částech světa a má významný dopad na dnešní společnost. V tomto směru budeme zkoumat různé aspekty související s Michael Pupin, včetně jeho historie, jeho vlivu na populární kulturu, jeho implikací v každodenním životě a možných řešení nebo přístupů k řešení tohoto problému. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a lidí zapojených do Michael Pupin, abychom získali úplnější a spolehlivější pochopení jeho důležitosti a relevance dnes.
Michael Pupin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 9. října 1858 nebo 4. října 1858 Idvor |
Úmrtí | 12. března 1935 (ve věku 76 let) New York |
Místo pohřbení | Woodlawn Cemetery |
Alma mater | Columbia College (1879–1883) Univerzita v Cambridgi (1883–1885) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1885–1889) Kolumbijská škola inženýrství a aplikovaných věd Humboldtova univerzita |
Povolání | chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a matematik |
Zaměstnavatel | Kolumbijská univerzita |
Ocenění | medaile Elliotta Cressona (1905) Edisonova Medaile (1920) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1923) Pulitzerova cena za biografii nebo autobiografii (1924) Čestná medaile IEEE (1924) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | Srbská pravoslavná církev |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mihajlo Idvorski Pupin (4. října 1854 – 12. března 1935) známý též jako Michael I. Pupin byl srbský fyzik a vynálezce, který pocházel z Rakouska-Uherska. Emigroval do USA, kde vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě. V roce 1889 získal doktorát Berlínské univerzity. Na Columbijské univerzitě vyučoval 40 let (z toho 30 jako profesor elektromechaniky). Michael Pupin vylepšil kvalitu telefonování a telegrafního přenosu na dlouhé vzdálenosti. Je po něm pojmenován malý impaktní kráter Pupin na přivrácené straně Měsíce.[1][2]
Vedle patentů Mihajlo Pupin uveřejnil několik desítek odborných rozhovorů. V roce 1923 vydal svoji autobiografii v anglickém jazyce s názvem From Immigrant to Inventor, za níž obdržel v roce 1924 Pulitzerovu cenu. V roce 1929 byla poprvé zveřejněna v srbském jazyce s názvem Sa pašnjaka do naučenjaka.