Dnes se ponoříme do tématu, které vzbuzuje zvědavost mnoha lidí. Marko Pogačnik je téma, které bylo v průběhu let předmětem debat a studií, a v tomto článku prozkoumáme jeho různé aspekty. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost Marko Pogačnik upoutal pozornost odborníků i nadšenců. V průběhu této analýzy prozkoumáme různé perspektivy, které existují na Marko Pogačnik, a pokusíme se osvětlit některé mýty a realitu, která ji obklopuje. Doufáme, že na konci tohoto článku čtenáři porozumí Marko Pogačnik úplněji a hlouběji a dokážou ocenit jeho význam v moderním světě.
Marko Pogačnik | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. srpna 1944 (80 let) Kranj |
Povolání | sochař, spisovatel, malíř a konceptuální umělec |
Ocenění | Cena Prešerenova fondu Jakopič Award |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marko Pogačnik (* 11. srpna 1944 Kranj) je slovinský spisovatel, sochař a akupunkturista.
Studoval na Akademii umění v Lublani, kde promoval v roce 1967. Byl spoluzakladatelem neoavantgardního uměleckého hnutí OHO,[1] jehož členy byli také Tomaž Šalamun a Slavoj Žižek. Od 80. let přijal celistvou vizi umění. Tvrdí, že vyvinul metodu zemského léčení podobnou akupunktuře pomocí sloupů a jejich umístění na takzvané „litopunkturní“ body krajiny.[1]
V roce 1998 spolu s dcerou Anou založil hnutí Lifenet, které je vědci popisováno jako „typická skupina New Age “.[2] V roce 1991 navrhl oficiální státní znak nově vzniklé Slovinské republiky. V roce 2006 vstoupil do politické strany Hnutí pro spravedlnost a rozvoj.
Roku 2023 vystoupil na konferenci v Praze, kde svou vizi přednesl: Dramatické klimatické události chápe jako příchod doby, kdy se dostávají na povrch procesy, které se odehrávají uvnitř Země.
Žije a tvoří v obci Šempas. Město Nova Gorica, na jehož území sídlí, nechalo v posledním desetiletí od Pogačnika postavit řadu veřejných památek, z nichž nejvýznamnější je památník 1000 let od první zmínky o Gorici.
Od roku 2008 stojí na křižovatce ulice Tivoli a Slovinské ulice v Lublani skupina jeho pomníků a bříz s názvem Hologram Evropy.[1]
V roce 1991 obdržel Marko Pogačnik za svou práci cenu Prešerenova fondu.[1] V roce 2008 obdržel Jakopičovu cenu, hlavní slovinskou cenu za výtvarné umění.[1] Byl dvakrát nominován na cenu Right Livelihood Award.[1][3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marko Pogačnik na anglické Wikipedii.