V moderním světě se Markéta Anglická (1346–1361) stal tématem velkého významu a zájmu mnoha sektorů společnosti. Její vliv sahá od osobní až po profesionální sféru, včetně dopadu, který má na kulturu a technologie. Existuje mnoho debat a úvah, které se točí kolem Markéta Anglická (1346–1361) a jeho význam je dnes nepopiratelný. Proto je nezbytné ponořit se do jeho různých aspektů a pochopit jeho rozsah a důsledky v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších pohledů na Markéta Anglická (1346–1361) a na to, jak ovlivňuje společnost jako celek.
| Markéta Anglická | |
|---|---|
| Narození | 20. července 1346 Zámek Windsor |
| Úmrtí | 25. prosince 1361 (ve věku 15 let) Španělsko |
| Místo pohřbení | Abingdon Abbey |
| Choť | John Hastings, 2nd Earl of Pembroke (od 1359)[1] |
| Rodiče | Eduard III. Anglický[2] a Filipa Henegavská[2] |
| Rod | Plantageneti |
| Příbuzní | Isabela Anglická, Marie Anglická, Johana Anglická, Eduard, Jan z Gentu, Edmund z Langley, Lionel z Antverp a Tomáš z Woodstocku (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Markéta Anglická (anglicky Margaret of England nebo Margaret of Windsor, francouzsky Marguerite d'Angleterre; 20. července 1346 Windsor – 1361) byla hraběnka z Pembroke.
Byla dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. Poprvé se o Markétiných zásnubách uvažovalo ve spojitosti s nejstarším synem rakouského vévody Albrechta, ale pro změnu politického kurzu z nich sešlo. Podruhé se měla provdat za Jana, syna Karla z Blois, jednoho z uchazečů o o bretaňské nástupnictví. K plánovanému sňatkovému spojení nedošlo, protože Markétina starší sestra Marie se stala chotí Jana Bretaňského, syna dalšího z uchazečů o Bretaň.
13. května 1359 se Markéta stala manželkou Jana z Hastingsu, hraběte z Pembroke. Zesnula o dva roky později a byla pohřbena v benediktinském klášteře Abingdon v Oxfordshire společně se svou starší sestrou Marií.