Dnes budeme hovořit o Marie Dorotea Württemberská, tématu, které v posledních letech nabývá na aktuálnosti díky svému dopadu na společnost. Marie Dorotea Württemberská upoutal pozornost odborníků a fanoušků a vyvolal velkou debatu o svých důsledcích a důsledcích. Jak postupujeme v digitálním věku kupředu, Marie Dorotea Württemberská se stal opakujícím se tématem v různých oblastech, od technologie po společenské vědy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Marie Dorotea Württemberská, analyzujeme jeho různé perspektivy a jeho vliv na náš každodenní život.
Marie Dorotea Württemberská | |
---|---|
rakouská arcivévodkyně | |
![]() | |
Úplné jméno | Maria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline |
Narození | 1. listopadu 1797 Pokój, Slezsko |
Úmrtí | 30. března 1855 (ve věku 57 let) Budapešť, Uhersko |
Pohřbena | Hrobka palatinů v Budapešti |
Sňatek | 24. srpna 1819 |
Manžel | Josef Habsbursko-Lotrinský |
Potomci | Františka Marie Alexandr Alžběta Františka Josef Karel Marie Jindřiška |
Dynastie | Württemberkové |
Otec | Ludvík Württemberský |
Matka | Henrietta Nasavsko-Weilburská |
Příbuzní | Adam Württemberský, Alexandr Württemberský, Pavlína Württemberská, Amálie Württemberská a Alžběta Alexandra Württemberská (sourozenci) Marie Tereza Rakouská-Este, Bedřich Rakousko-Těšínský, Marie Kristina Rakouská, Evžen Rakousko-Těšínský, Karel Štěpán Rakousko-Těšínský, František Josef Rakousko-Těšínský[1] a Eleonora Rakousko-Těšínská[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.
Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[2] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[3] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.
Na zámku v Kirchheimu se 24. srpna 1819 provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). Po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[4] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.
Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[4] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. V roce 1849 se nakrátko ujala výchovy své vnučky Marie Terezy. Zemřela 30. března 1855 v Uhrách při návštěvě své těhotné nejstarší dcery Alžběty Františky. Byla pohřbena o čtyři dny později do palatinské hrobky na Budínském hradě po boku svého manžela.[5]
V 5. obvodu v centru Budapešti je po ní od roku 1837 pojmenována ulice a palác, kde sídlí muzeum voskových figurín Madame Tussauds.
S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.
Pečovala i o dvě děti z manželova předchozího manželství, Hermínu a Štěpána.
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský | ||||||||||||
Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Anselm František Thurn-Taxis | ||||||||||||
Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
Maria Ludovika Anna Františka Lobkowiczková | ||||||||||||
Ludvík Württemberský | ||||||||||||
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
Marie Dorotea Luisa Württemberská | ||||||||||||
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská | ||||||||||||
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský | ||||||||||||
Augusta Friederika z Nassau-Idsteinu | ||||||||||||
Henrietta Dorota Öttingenská | ||||||||||||
Henrietta Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
Jan Vilém Friso | ||||||||||||
Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
Marie Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
Jiří II. | ||||||||||||
Anna Hannoverská | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||