V dnešní době se Marcus Vipsanius Agrippa stal tématem rostoucího zájmu společnosti. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Marcus Vipsanius Agrippa relevantní důležitosti v různých oblastech, od ekonomiky po kulturu. V tomto článku prozkoumáme dopad Marcus Vipsanius Agrippa na naše životy a jak se vyvíjel v průběhu času. Od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Marcus Vipsanius Agrippa dnes tak relevantní. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv v různých sektorech a jak proměnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás.
Marcus Vipsanius Agrippa | |
---|---|
![]() | |
Narození | 63 př. n. l. Istrie |
Úmrtí | 12 př. n. l. (ve věku 50–51 let) Kampánie |
Místo pohřbení | Augustovo mauzoleum |
Povolání | architekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják |
Choť | Claudia Marcella Major (28–21 př. n. l.)[1][2][3][4] Julie starší (21–12 př. n. l.)[5][6][3][7][8] Attica[3][9] |
Děti | Vipsania Agrippina[10] Vipsania Attica[11] Vipsania Marcella Major[11] Vipsania Marcella Minor[11] Gaius Caesar[12] Julia Minor[12] … více na Wikidatech |
Rodiče | Lucius Vipsanius Major[13][14] a Ignota |
Rod | Juliovsko-claudiovská dynastie a Vipsanii Agrippae |
Příbuzní | Vipsania Polla[3][15] a Lucius Vipsanius Minor[3][16] (sourozenci) Drusus mladší, Claudia/Claudius, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata) |
Funkce | moneyer (38 př. n. l.) římský konzul (37 př. n. l.) římský senátor Římský guvernér |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l. – 12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.
Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 46 až 45 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.
Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.
Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.
Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři Juliovsko-claudiovská dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).