Manfred Kochen

V dnešním světě je Manfred Kochen tématem, které upoutalo pozornost mnoha. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo svému vlivu v kulturní sféře, Manfred Kochen vyvolal nekonečné debaty a diskuse. V průběhu let byla předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, což vedlo k různorodosti názorů a pohledů na toto téma. Díky své přítomnosti v každodenním životě mnoha lidí se Manfred Kochen osvědčil jako klíčový prvek při utváření světa, ve kterém žijeme. V tomto článku plně prozkoumáme dopad a důležitost Manfred Kochen a jak utvářela náš pohled na svět.

Manfred Kochen
Narození4. července 1928
Vídeň
Úmrtí7. ledna 1989 (ve věku 60 let)
Colorado
Alma materKolumbijská univerzita
PracovištěMichiganská univerzita
Oboryinformační věda, informatika, informační ekonomie, výpočetní technika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manfred Kochen (4. července 1928 Vídeň – 7. ledna 1989 Colorado) byl teoretik, učitel a jeden z nejvlivnějších vědců té doby v oblasti informační vědy.

Život a kariéra

Manfred Kochen se narodil 4. července 1928 ve Vídni. Jako mladík uprchl se svojí rodinou před nacisty do New Yorku. Zde nastoupil na Brooklinskou střední školu technickou, kde v roce 1947 získal diplom z mechaniky. V roce 1950 obdržel bakalářský titul z fyziky na MIT (Massachusettský institut technologií) v Cambridge. Poté dva roky spolupracoval s Johnem von Neumannem jako analytik v Institutu moderních studií na Princetonu.[1] V roce 1954 se oženil se svojí ženou Paulou. V roce 1955 získal titul PhDr. z matematiky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, poté pokračoval v postgraduálním studiu na Hardvarské univerzitě v Camebridge (1955–1956), kde pracoval na matematických modelech chování.

V letech 1956–1964 pracoval jako výzkumný pracovník v oboru matematiky ve výzkumných laboratořích organizace IBM (International Business Machines Corporation) Thomase J. Watsona v New Yorku.[2] V době před jeho smrti zastával mnoho funkcí - profesor informačních věd na katedře psychiatrie; externí profesor počítačových a informačních systémů na Obchodní akademii; předseda sociotechnologických městských systémů v doktorském programu Technologické a environmentální plánování na Michiganské univerzitě.

Jeho vědecký zájem byl velmi rozsáhlý – informační věda, kognitivní vědy, výpočetní a sociální sítě, informační ekonomie, informatika, umělá inteligence a další.

V roce 1989 náhle zemřel v Coloradu.

Kochen jako konzultant

Manfred Kochen dlouhou dobu pracoval jako konzultant. Mezi lety 1945–1955 pracoval na částečný úvazek ve spektroskopii, aeroelasticitě nebo fotogrammetrii. V 60. letech byl konzultantem v RAND (Research and Development corporation – Společnost pro výzkum a vývoj), v laboratořích RCA (Radio Corporation of America), v United Aircraft Corporation (letecká společnost) a v EUROATOMU v Ispře v Itálii.

V letech 70. byl konzultantem v Agentuře moderních výzkumných projektů, v Národním institutu vzdělávání, ve Vědeckém centru v Berlíně a v oddělení vědy a technologie při Národní vědecké nadaci (NSF). V roce 1989 potom poskytl své služby Kongresové knihovně ve Washingtonu.

Kochen jako člen společností a organizací

Manfred Kochen byl nejenom profesorem a konzultantem, ale stal se i významným členem hned několika vědeckých společností, například Americká asociace pro rozvoj vědy (AAAS), Americká matematická společnost, Americká fyzikální společnost, Sigma Xi a organizace ASIS (American Society for Information Science), tedy Americká společnost pro Informační vědu, kde byl v roce 1987 navržen na post prezidenta.[3]

Dílo

V roce 1978 vydal ve spolupráci s I. De sa Poolem esej Contacts and influence,ve které se zabývali vztahy mezi lidmi. Vyvrátili zde tézi Frigyese Karinthy (1929), že lidé nejsou spojeni více než 6 osobními vazbami. Kochen a Sa Pool pomocí matematických modelů pravděpodobnosti došli k prohlášení – pokud skupina lidí je rovná N, jaká je pravděpodobnost, že každý člen ze skupiny N je spojen s dalším členem přes 1,2,3... odkazy.[4]Tato práce byla podkladem pro rozvoj sociálních sítí, ale zároveň vyvolala více otázek než odpovědí.

Bibliografie

Za celý svůj život se Manfred Kochen stal autorem nebo editorem 250 publikací, včetně 8 knih. A to převážně o informační vědě, umělé inteligenci a behaviorálních vědách.

  • Kochen M. Extending the human record. Bull. Amer. Soc. Inforrn. Sci. 14(6):25-6, August-September 1988.
  • Srnit P. H. & Kochen M. Information impediments to innovation of on-line database vendors. Inform. Process, Manage. 24:229-42, 1988.
  • Kochen M. Advanced information technology and small manufacturers. Bull. Amer. Soc. Inform. Sci. 14(4):24-7, April 1988.
  • Kochen M & Hastings H. M. eds. Advances in cognitive science: steps toward convergence. Boulder, CO: Westview Press, 1988.283 p.
  • Kochen M. How well do we acknowledge intellectual debts? J. Doc. 43:54-64, 1987.
  • Kochen M, Lee C & Westland C. The adaptive man-machine non-arithmetic information processing systém revisited, (Williams M. E. & Hogen T. H. eds.) Proceedings of the National Online Meeting, 5-7 May 1987, New York. Medford, NJ: Learned Information, 1987. p. 253-9.
  • Kochen M. Ethics and information science. J. Amer. Soc. Inform. Sci. 38:206-10, 1987.
  • Kochen M., Cohen L. & Wulff Y. Information systems and clinical resesrch by residents in internal medicine. Methods Inform. Med. 24:85-90, J985.
  • Kochen M. Infomratinn science research. The search for the nature of information. J. Amer. Soc. Inforrn. Sci. 35:194-9, 1984.
  • Kochen M. Towards a paradigm for information science: the influence of Derek de Solla Price. J. Amer. Soc. Inform. Sci. 35:147-8, 1984.
  • Kochen M. Information and society. (Williams M. E. ed.) Annual review of information science and technology, White Plains, NY: Knowledge Industry, 1983. p. 277-304.
  • Kochen M., Crickman R. & Blaivas A. Distribution of scientific experts as recognizd by peer consensus. Scientometrics 4:45-56, 1982.
  • Kochen M. & Blaivas A. A model for the growth of mathematical specialities. Scientometrics 3:265-73,1981.
  • Kochen M. & Deutsch K. W. Decentralization: sketches toward a rational theory. Cambridge. MA: Oelgeschlager, 1980.384 p.
  • Kochen M, Dynamics of scholarly communication (Benenfeld A. R. & Kazlauskas E. J. eds.) Communicating information: proceedings of the 43rd ASIS Annual Meeting. 5-10 Octoter 1980, Anaheim, CA. White Plains, NY: Knowledge Industry, 1980. p. 233-5.
  • Kochen M. Can the behavioral sciences contribute to the foundations of infomration science? (Martin S. K. ed.) Information politics; proceedings of the 39rh ASIS Annual Meeting, 4-9 October 1976, San Francisco, CA. Washington, DC: American Society for Information Science, 1976. p. 81.
  • Donohue J. C. & Kochen M. eds. Informationn for the community. Chicago, IL: American Library Association, 1976.282 p,
  • Kochen M. Principles of information retrieval. New York: Wiley, i974. 203 p.
  • Kochen M. & Tagliacozzo R. Matching authors and readers of scientific papers. Inform. Storage Retriev. 10:197-210, 1974.
  • Kochen M. lntegrattive mechanisms in literature growth. Westport, CT: Greenwood press, 1974.275 p.
  • Kochen M. & Badre A. N. Questions and shifls of representation in problem solving. Amer. J. Psychol. 87:369-83, 1974.
  • Kochen M. WISE: a world information synthesis and encyclopedia. J. Doc. 28:322-43, 1972.
  • Kochen M. Directory design for networks of information and referral centers. Libr. Quart. 42:59-83, 1972.
  • Kochen M. Automatic question-answering of English-like questions about simple diagrams, J. Assn. Compur. Mach. 16:26-48, 1969.
  • Kochen M. Stability in the growth of knowledge. Amer. Doc. 20:186-97, 1969.
  • Kochen M. & Deutsch K. W. Toward a rational theory of decentralization: some implications of a mathematical approach. Amer. Polit. Sci. Rev. 63:734-49, 1969.
  • Kochen M. & Tagllacozzo R. A study of cross referencing. J. Doc. 24:173-91, 1968.
  • Kochen M. The growrh of knowledge: readings on organizaion and retrieval of information. New York: Wiley. 1967. 394 p.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Manfred Kochen 1928–1989: Remembrances of a Scholar and a Gentle Man. s. 223
  2. ↑ Manfred Kochen: In the Memory of an Information Scientist Pioneer qua World Brainist. s. 166
  3. ↑ Manfred Kochen: In the Memory of an Information Scientist Pioneer qua World Brainist. s. 167
  4. ↑ de Sola Pool, I.; Kochen, M.; Contacts and influence; Social Networks; Volume 1, Issue 1, 1978, Pages 5-51

Literatura

  • GARFIELD, Eugene. Manfred Kochen: In the Memory of an Information Scientist Pioneer qua World Brainist. Essays of an information scientist. Vol. 12. 1989. p. 166-177.
  • What’s in a name? The eponymic route to Immortality. Essays of an information scientist. Philadelphia: ISI Press. 1984. Vol. 6. p. 384-395.