Dnes je Luca Signorelli tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech společnosti. Toto téma po léta nabývá značné aktuálnosti a probouzí zájem odborníků, akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Význam Luca Signorelli spočívá v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života a také v jeho vlivu na rozhodování na politické, sociální a ekonomické úrovni. Proto je nezbytné do hloubky porozumět aspektům obklopujícím Luca Signorelli, jeho důsledkům a jeho krátkodobým a dlouhodobým účinkům. Proto se v tomto článku budeme komplexně a objektivně zabývat různými aspekty souvisejícími s Luca Signorelli s cílem poskytnout jasnou a úplnou vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.
Luca Signorelli | |
---|---|
![]() Autoportrét | |
Rodné jméno | Luca Signorelli |
Narození | 1450 Cortona |
Úmrtí | 16. října 1523 (ve věku 72–73 let), 23. října 1523 (ve věku 72–73 let) nebo 24. října 1523 (ve věku 72–73 let) Cortona |
Místo pohřbení | Church of San Francesco |
Povolání | malíř, kreslíř a malíř fresek |
Zaměstnavatel | Perugino |
Příbuzní | Giorgio Vasari (bratranec)[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luca d'Egidio di Ventura de'Signorelli, někdy též Luca da Cortona (asi 1445, Cortona – 16. října 1523, Cortona) byl italský renesanční malíř.
Byl pravděpodobně žákem Piera della Francescy.
V roce 1481 byl spolu s Botticellim, Ghirlandaiem a Peruginem pověřen, aby vytvořil cyklus fresek pod okny Sixtinské kaple v Římě. Do roku 1492 pracoval ve službách rodiny Medicejských ve Florencii. V roce 1497 dostal zakázku na fresky v kostele Monte Oliveto poblíž Sieny. Od roku 1499 působil v Orvietu, kde vytvořil pro kapli Sv. Brizia v tamní katedrále proslulé fresky Poslední soud. Podle Vasariho obdržel dvě stovky dukátů za výzdobu stropu, šest set dukátů za stěny a měl nárok i na víno a mouku. Své návrhy ovšem musel konzultovat s mnichy. Roku 1502 žil opět v Cortoně, kde si zařídil malířskou dílnu. Roku 1508 byl papežem Juliem II. pozván do Říma, kde pak společně s Peruginem, Pinturicchiem a Sodomou pracoval na výzdobě Vatikánského paláce. Brzy je však vystřídal Rafael a Signorelli se vrátil do Cortony, kde nakonec i zemřel.