V dnešním světě se Lubor Herzán stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už mluvíme o Lubor Herzán na osobní, profesní nebo společenské úrovni, jeho důležitost a relevance jsou nepopiratelné. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Lubor Herzán předmětem debat, úvah a studií odborníků i nadšenců. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a aktuálních aspektů Lubor Herzán a také jeho vliv na náš každodenní život. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Lubor Herzán!
Ing. arch. Lubor Herzán | |
---|---|
![]() Lubor Herzán (15. listopadu 2009) | |
Narození | 20. února 1950 (75 let) Třebíč ![]() |
Povolání | architekt |
Děti | Ondřej Herzán |
Rodiče | Jiří Herzán |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubor Herzán (* 20. února[1] 1950[2]) je český architekt, který působil v devadesátých letech jako městský architekt v Třebíči.
Pochází z významného třebíčského stavitelského rodu, nejstarším členem rodu, který se věnoval stavebnictví byl tesař Jan Jiří Herzán, který se v Třebíči zmiňuje v roce 1807, stavební firmu založil v roce 1813. Jeho syn Dominik Herzán působil jako stavitel v Třebíči i okolí, mimo jiné rekonstruoval třebíčskou městskou věž. Josef Herzán, syn Dominika Herzána, byl spolu s Reimundem Wolfem stavitelem třebíčského Gymnázia a některých budov třebíčské nemocnice. Jaroslav Herzán vybudoval Masarykovu vyhlídku. Otec Lubora Herzána, Jiří Herzán, byl stavitelem kulturního domu v Borovině.
Lubor Herzán se narodil v roce 1950 v Třebíči, jeho otcem byl stavitel Jiří Herzán. studoval na gymnáziu v Třebíči, následně nastoupil na stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně na obor architektura. Absolvoval v roce 1974 a nastoupil na pozici projektanta ve Stavoprojektu Jihlava, posléze pracoval v třebíčském bytovém družstvu a v roce 1989 odešel a později byl osloven třebíčským starostou Pavlem Heřmanem, aby začal působit jako městský architekt v Třebíči. V témže roce spolu s Pavlem Heřmanem založil spolek Pro lepší Třebíč. V roce 1990 byl zvolen do rady ONV.[3]
Městským architektem se stal v roce 1991, jako městský architekt působil až do roku 2002. Po roce 2002 pak působil na pozici, jež měla koordinovat vstup města a jeho památek do seznamu UNESCO. Židovský hřbitov, židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa byly do seznamu UNESCO zapsány v roce 2003, UNESCO pak nadále sleduje dodržování pravidel, které zápis provází, tomu se věnoval Herzán až do roku 2010. Po tomto roce působil opět jako městský architekt, v roce 2012 však odešel do důchodu.[4][3]
Věnoval se skautingu, kempingu a hudbě. Během studia na vysoké školu založil skupinu Kolejmdníci.[3]