Lubomír Lipský

Téma Lubomír Lipský je v dnešní společnosti mimořádně aktuální, protože významně ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na ekonomiku až po dopad na emocionální zdraví lidí, Lubomír Lipský vzbuzuje široký zájem a vyvolává neustálé diskuse. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty související s Lubomír Lipský, analyzujeme jeho původ, vývoj a možná řešení k řešení problémů, které představuje. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout komplexní vizi o Lubomír Lipský a jeho dopadu na naši současnou realitu s cílem podpořit kritické a konstruktivní úvahy o tomto tématu.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Lubomír Lipský
Lubomír Lipský v Karlových Varech (2009)
Lubomír Lipský v Karlových Varech (2009)
Narození19. dubna 1923
Pelhřimov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. října 2015 (ve věku 92 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Aktivní roky1946–2015
ChoťVěra Lipská
DětiLubomír Lipský ml.
RodičeVilém Lipský[1]
PříbuzníOldřich Lipský[1] a Borek Lipský[1] (sourozenci)
Matěj Lipský (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Vilém Lipský
bratr Oldřich Lipský
bratr Dalibor Lipský
syn Lubomír Lipský ml.
dcera Taťána Jandourková
vnuk Štěpán Jandourek
vnuk Martin Jandourek
vnuk Matěj Lipský
pravnuk Šimon Lipský
pravnučka Alžbětka Lipská
prasnacha Ludmila Lipská roz. Májová

Lubomír Lipský (19. dubna 1923 Pelhřimov – 2. října 2015 Praha)[2] byl český herec a komik.

Život

Autogram Lubomíra Lipského (1983)
Hercův hrob na Olšanských hřbitovech

Otec Vilém měl v Pelhřimově cukrárnu s kavárnou, vedl rovněž místní ochotnický soubor Rieger a přesvědčil syny (Lubomír, Oldřich 1924–1986, Dalibor 1930–1947), aby v něm pracovali. Spolu se svým bratrem Oldřichem a dalšími vrstevníky, jako byl Otomar Krejča nebo Jiří Lír (který byl mimochodem jeho spolužákem ze školy), založili v Pelhřimově ochotnické Dramatické studio mladých.[3] V roce 1945 byl jedním ze zakladatelů Divadla satiry. V letech 1950–1990 byl členem souboru Městských divadel pražských.[4] Soukromě studoval herectví u Bedřicha Karena a Emy Fiechtingové a současně studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku a divadelní vědu, kde absolvoval v roce 1951.[5] Od roku 1996 vystupoval v Divadle ABC.

Mezi jeho nejznámější televizní i filmové postavy patří děda Potůček z českého televizního seriálu Tři chlapi v chalupě (plus dalších dvou na něj navazujících filmů). Dále rozhlasová a televizní postava popleteného pana Hlustvisiháka nebo postava cirkusového klauna Cibulky z českého filmu Šest medvědů s Cibulkou.

Z divadelních rolí lze, mimo jiné, připomenout velice úspěšné divadelní představení Charleyova teta z Divadla ABC, které bylo v roce 1969 převedeno i do podoby televizního filmu.

Ve volném čase byl fanouškem fotbalové Sparty.[6] Na přelomu tisíciletí byl tradičním hostem Třeboňských lázní.

Manželka Věra (roz. Kittlerová) byla tanečnice.[7] Dcera Taťána je překladatelka, syn Lubomír vystudoval FAMU.[8]

Ocenění

Filmografie

Film

Televize

Další aktivity

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Česko-Slovenská filmová databáze. 2001. Dostupné online. .
  2. ↑ Zemřel Lubomír Lipský. Novinky.cz . Borgis, 2015-10-02 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-04. 
  3. ↑ Blanka Kubíková: Potomci uzurpátorského ochotníka, In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str. 29
  4. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191 ISBN 80-7243-121-8
  5. ↑ VARMUŽOVÁ, Vlasta; HROUDA, Vladimír. Populární slovník českých a slovenských herců. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Erika, 2007. 269 s. ISBN 978-80-7190-051-1. S. 129–130. 
  6. ↑ Sparta se loučila s Lipským (†92) a Krytinářem (†68): Odpočívejte v pokoji!. Blesk sport . . Dostupné online. 
  7. ↑ www.csfd.cz . . Dostupné online. 
  8. ↑ Blanka Kubíková: Potomci uzurpátorského ochotníka, In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str. 30
  9. ↑ Zlatý střevíček obul Kdopak by se vlka bál a Max trapný. Česká televize . 2009-06-06 . Dostupné online. 

Literatura

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 161
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 33–4, 134–5, 177, 216, 259, 394, 412, 434–5, 450, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 60–63.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 242, 344, ISBN 80-204-0493-7
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 544. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 375. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 278. 
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 281, 286, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 12, 22–3, 28, 34, 45, 63–7, 72, 78, 80, 87, 109, 116, 121, 127, 147, 151, 181, 191, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 211, 225, 241–4, 283, 285–6, 299, 306, 314, 323, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.