V tomto článku prozkoumáme téma Racek má zpoždění do hloubky, analyzujeme jeho původ, vývoj a význam pro dnešek. Racek má zpoždění je téma, které vzbudilo velký zájem v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. V průběhu historie hrál Racek má zpoždění zásadní roli ve společnosti a ovlivňoval různé aspekty moderního života. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit nejdůležitější aspekty Racek má zpoždění s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma.
Racek má zpoždění | |
---|---|
Země původu | ![]() |
Jazyk | čeština |
Délka | 85 minut |
Žánr | výrobní komedie |
Námět | Karel Feix, Ivan Osvald |
Scénář | Ivan Osvald, Karel Feix, Oldřich Lipský |
Režie | Josef Mach |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Vladimír Řepa Antonín Šůra Rudolf Deyl mladší Robert Vrchota Marie Nademlejnská |
Hudba | Jiří Šust |
Kamera | Jan Roth Josef Pechar[pozn. 1] |
Kostýmy | F. Krýsl S. Schejbalová |
Střih | Jan Chaloupek |
Zvuk | františek Šindelář |
Architekt | Alois Mecera |
Racek má zpoždění na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Racek má zpoždění je československá černobílá filmová komedie z roku 1950 s výrobním (budovatelským) tématem, pojednávající o nutnosti uhelných brigád. Děj se odehrává v Kladně a Praze.
Racka, plod I. tvůrčího kolektivu Otakara Vávry, vyrobil československý státní film v hostivařských a barrandovských atelierech. Natáčení probíhalo v Kladně i Praze.
Otakar Váňa, Film a doba, říjen 1955: Tvůrci se sice vyhnuli nebezpečnému úskalí výrobního tématu, kdy mezi stroji a přesným popisem pracovní činnosti zaniká to hlavní – člověk, ale zabředli do jiného soudobého nešvaru: do zlidšťování postav, vyjádřenému holubářskou vášní.[1]