Louis Auguste Blanqui

V dnešním světě se Louis Auguste Blanqui stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra publika. Ať už kvůli svému historickému dopadu, jeho významu v současné společnosti nebo jeho vlivu v různých oblastech, Louis Auguste Blanqui upoutal pozornost akademiků, profesionálů i amatérů. V tomto článku důkladně prozkoumáme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho relevanci v současném kontextu. Od svých počátků až po svou roli v moderním světě je Louis Auguste Blanqui tématem, které si zaslouží podrobnou a kritickou analýzu, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a důsledky.

Louis Auguste Blanqui
Rodné jménoLouis Auguste Blanqui
Narození8. února 1805
Puget-Théniers
Úmrtí1. ledna 1881 (ve věku 75 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (48°51′40″ s. š., 2°23′45″ v. d.)
Grave of Louis Auguste Blanqui
Alma materLyceum Karla Velikého
Povolánífilozof, politik, novinář a komunard
OceněníVšeobecná soutěž
ChoťAmélie-Suzanne Serre
RodičeJean Dominique Blanqui
PříbuzníAdolphe Blanqui (bratr)
Funkcečlen zastupitelstva Gironde (1879)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Auguste Blanqui (7. února 18051. ledna 1881) byl francouzský revolucionář a socialistický teoretik. Jím založený směr se nazývá blanquismus.

Život

Louis-Auguste Blanqui kolem roku 1845

V mládí Blanquiho ovlivnili François Noël Babeuf, Charles Fourier a Henri de Saint-Simon. Účastnil se Červencové revoluce 1830, následujícího roku začal organizovat tajné republikánské a socialistické spolky. Roku 1839 byl odsouzen na doživotí pro organizaci povstání, jehož cílem mělo být svržení krále Ludvíka Filipa.

Po devíti letech byl omilostněn a zapojil se do revolučního hnutí roku 1848 jako vůdce levice. Po potlačení povstání byl odsouzen na deset let vězení. V žaláři navrhl vlastní socialistickou teorii, v jejímž středu stála idea diktatury proletariátu, později převzatá marxisty. Po propuštění a dalším věznění v letech 1861–1865 odešel do exilu v Belgii.

Po generální amnestii se roku 1869 vrátil do Francie. Brzy se zapojil do revolučního hnutí, jež směřovalo k vyhlášení Pařížské komuny. V říjnu 1870 stanul na krátký čas v čele přechodné vlády. Ještě před vlastním vypuknutím pařížského povstání byl znovu uvězněn a z vězení se dostal po omilostnění roku 1879. Zemřel roku 1881, krátce před smrtí napsal své hlavní dílo Sociální kritika (Critique sociale) uveřejněné roku 1885.

Blanqui silně ovlivnil komunistické a socialistické hnutí, jeho přívrženci se později připojili k Francouzské socialistické straně.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy