Liesing
V dnešním světě má Liesing zásadní roli v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na technologii až po svůj vliv na sociální sféru, Liesing poznamenala před a po v našem způsobu života a vztahů. Postupem času se Liesing stal předmětem studia a debat, což vyvolalo obdiv i kontroverzi. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Liesing v různých oblastech a pokusíme se porozumět jeho důležitosti v současném světě a jeho významu pro budoucnost.
| Liesing | |
|---|---|
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°8′16″ s. š., 16°17′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 212 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
  Liesing | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 32,0 km² |
| Počet obyvatel | 121 303 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 3 788,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1230 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liesing (
) je 23. vídeňský obvod. Nachází se na jihozápadním okraji Vídně a jako městský okres byl ustanoven po Anšlusu Rakouska k nacistickému Německu[2]. Po válce byl tento zákon revidován a Liesing se až do roku 1954 stal opět součástí Dolního Rakouska.
V tomto hustě zalidněném obvodě o rozloze 32,02 km2 žilo k 1. lednu 2024 121 303 obyvatel.[3]
Od roku 1954 sestává 23. obvod z těchto částí:
- Atzgersdorf
- Erlaa
- Inzersdorf
- Kalksburg
- Liesing
- Mauer
- Rodaun
- Siebenhirten
Poloha
Liesing se nachází na jihozápadě Vídně a sousedí na severozápadě s 13. okresem, na severu s 12. okresem, na severovýchodě s 10. okresem a na jihu s Dolním Rakouskem. Rozprostírá se podél obou břehů řeky Liesing od Vídeňského lesa až do Vídeňské pánve. Liesing je se 7,7 % z celkové plochy hlavního města 5. největším vídeňským obvodem.
Hory a řeky
Nejvýše položené jsou západní části obvodu, přičemž nejvyšším bodem je Eichkogel s výškou 428 metrů na jihozápadním okraji obvodu. Severně od Reichen Liesing jsou nejvyššími body Wilder Berg a Antonshöhe. Směrem na východ se kopce postupně snižují. Zatímco Kroissberg (327 metrů), Kadoltsberg a Neuberg představují poslední oblasti dříve rozsáhlé vinařské oblasti, mezi nimi se nachází kostel Wotrubakirche na Sankt-Georgen-Bergu. Na severu Liesing hraničí s Rosenhügelem (v Hietzingu) a kopcem Wienerberg (ve Favoritenu).
Nejdůležitějším vodním tokem v Liesingu byl vždy Liesingbach. „Reiche Liesing“ teče ze západu přes Kalksburg, kde se k němu připojuje Gütenbach, který odvádí vodu z části Lainzer Tiergarten. Pod Kalksburgem se Kalksburger Graben v podzemí spojuje s Reiche Liesing, než se spojí s „Dürre Liesing“ a vytvoří tok „Liesing“. Kanalizace Liesingu byla nedávno částečně obnovena do přirozené podoby. V severní části okresu se podél Liesingu nacházejí rybníky Alte Ziegelteiche, Figurenteich a Steinsee (poslední není přístupný veřejnosti). Jižně od Siebenhirtenu se nachází jezero Schellensee, které je rovněž uzavřeno pro veřejnost.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liesing na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ www.wien.gv.at
- ↑ Bevölkerung zu Jahresbeginn nach Politischen Bezirken bzw. Wiener Gemeindebezirken seit 2002. www.statistik.at . www.statistik.at . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liesing na Wikimedia Commons
