V tomto článku se chystáme prozkoumat a analyzovat téma Kurt Meyer do hloubky. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, prostřednictvím svého dopadu na různé aspekty společnosti, se Kurt Meyer stal tématem zájmu a debat po celém světě. V následujících řádcích prozkoumáme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v různých kontextech a možné budoucí perspektivy. Jistě, Kurt Meyer je téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, a jsme nadšeni, že se můžeme ponořit do jeho studie v tomto článku.
Kurt Meyer | |
---|---|
Panzermeyer | |
![]() | |
Narození | 23. prosince 1910![]() |
Úmrtí | 23. prosince 1961![]() |
Místo pohřbení | Delstern |
Civilní činnost | horník, policista |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | ![]() |
Doba služby | 1930–1945 |
Sloužil | ![]() |
Složka | ![]() |
Války | 2. světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovou ratolestí Německý kříž ve zlatě |
![]() |
Kurt "Panzer" Meyer (23. prosinec 1910, Jerxheim, Německo – 23. prosinec 1961, Hagen) byl nacista, generálmajor Waffen-SS a odsouzený válečný zločinec.
Meyer se narodil jako syn nádeníka. Krátce se učil obchodním příručím, učení však nedokončil a začal pracovat jako horník v dolech. V 19 letech nastoupil k meklenburské policii, o rok později vstoupil do NSDAP, pak jako dobrovolník do Waffen SS.
V roce 1932 už byl Untersturmführerem a o dva roky později byl jako Obersturmführer vybrán do Leibstandarte. Zúčastnil se tažení do Polska a do Francie a následně povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführera. Během bojů v Řecku už byl velitelem průzkumného oddílu a 15. května 1941 absolvoval v jeho čele velkolepý boj v průsmyku Klissura.
V bojích u Charkova si ke svému Rytířskému kříži vysloužil dubové ratolesti a současně i povýšení na SS-Obersturmbannführera. Poté již jako SS-Standartenführer převzal velení nad 25. plukem pancéřových granátníků SS (12. divize pancéřových granátníků SS Hitlerjugend). V čele své jednotky absolvoval i boje v Normandii, kde jeho divize čelila prvnímu náporu spojeneckých sil a utrpěla obrovské ztráty. V srpnu padl její velitel Fritz Witt a Meyer se stal ve svých 33 letech nejmladším německým divizním velitelem. O měsíc později byl zajat poblíž Amiens a po válce byl za podíl na vraždě kanadských zajatců z 8. června 1944 v Normandii odsouzen k trestu doživotního vězení.
Meyer sepsal ve vězení své vzpomínky a po 10 letech dne 7. září 1954 byl propuštěn na svobodu. Stál v čele organizace HIAG (´Hilfgemeinschaft auf Gegenseitigkeit der Angehörigen der ehemaligen Waffen SS´), organizace na pomoc veteránům Waffen SS a pozůstalým po jejich příslušnících. Je autorem knihy "Panzergrenadiere". Až do své smrti na infarkt při oslavě svých 51. narozenin v roce 1961 zůstal přesvědčeným nacistou.