Kubáň

V dnešním světě je Kubáň tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu vyvolal Kubáň bezprecedentní debatu. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto neustále se vyvíjejícího fenoménu, je důležité porozumět jeho důsledkům a tomu, jak utváří svět kolem nás. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Kubáň, od jeho historie až po jeho dnešní dopad, abychom toto téma osvětlili a podpořili informovanou diskusi.

Tento článek je o regionu v jižním Rusku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kubáň (rozcestník).
Kubáň

Kubáň (rusky a ukrajinsky Кубань / Kubaň) je historický region v dnešním jižním Rusku spojený s dějinami ukrajinských Kozáků. Rozkládá se na březích Azovského a Černého moře na území Krasnodarského kraje a republiky Adygejsko, částečně též zasahuje do Stavropolského kraje, republiky Karačajsko-Čerkesko a Rostovské oblasti. Jeho středem protéká řeka Kubáň. Povrch tvoří převážně rovinaté stepi.

Dějiny

V době Byzantské říše a Chazarské říše sem ze severu přicházeli Slované, kteří v 10. století ovládli důležité středisko Tmutarakaň. Koncem 18. století se zde usídlilo Kozácké černomořské vojsko a zbytek rozehnané Záporožské Siče. V letech 1918–1920 zde existovala kozácká Kubáňská národní republika jako součást samostatné Ukrajiny. Poté bylo celé území násilně přičleněno k RSFSR a rusifikováno.[1] Z ukrajinského obyvatelstva, které převládalo[2], zbyla v současnosti již jen zhruba 3% menšina.[3]

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo podle sčítání lidu v roce 1897 činilo 1 472 548 obyvatel, z toho, dle rodného jazyka, majoritní Ukrajinci 915 450 (62 %) a minoritní Rusové 498 102 (33 %). Mezi menšiny se dále k Rusům řadila už jen menší uskupení, především Arméni (21 023), Němci (7255) a Řekové (5747), a dále například Poláci (2611) a Židé (2000). Zajímavostí je, že zde žilo 212 lidí hlásících se k české a slovenské národnosti.[1][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b МИРОСЛАВОВИЧ, Маркедонов Сергей. Де-факто государства постсоветского пространства: выборы и демократизация. Вестник Евразии. 2008, čís. 3, s. 75–98. Dostupné online . ISSN 1727-1770. 
  2. ↑ Срок регистрации fstanitsa.ru истек. old.fstanitsa.ru . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей.. www.demoscope.ru . . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Kubáň na Wikimedia Commons