V dnešním světě je Záporožská Sič neustále diskutované téma, které se týká lidí všech věkových kategorií a ve všech částech světa. Jeho dopad nezůstane bez povšimnutí a jeho význam je nepopiratelný v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Záporožská Sič vyvolal diskusi, byl předmětem studia a vzbudil zájem mnoha odborníků. V průběhu historie se Záporožská Sič vyvíjel a přizpůsoboval společenským, politickým a technologickým změnám, což významně ovlivnilo způsob, jakým čelíme výzvám současnosti i budoucnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Záporožská Sič a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro dnešní společnost.
Svobodné země armády Záporožské nížiny Вольностi Вiйська Запорозького Низового
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Záporožská Sič
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
1471/1583 – vznik Siče,
1649 – založení Kozáckého hetmanátu Bohdanem Chmelnickým během povstání v letech 1648–1657 | ||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Záporožská Sič (ukrajinsky Запорозька Січ – kozácky, Zaporoz'ka Sič, polsky Sicz Zaporoska, v ukrajinštině také Запорізька Січ, rusky Запорожская Сечь) je označení pro kozáckou pevnost (sič) sídlící na Dněpru v oblasti dnešní Kachovské přehrady. Slovo pochází z osekaných, zašpičatělých kůlů hradby, ohrady. Termín časem nabral význam občansko-politické organizace ukrajinského kozáctva v 16.–18. století.[1] Sídlila zde správní jednotka, tzv. koš (tábor). Volil se zde košový ataman, který byl jedním z nejvyšších politických představitelů kozáků. Na siči vládla specifická forma demokracie.
Peřeje, prahy (ukrajinsky porohy, proto Záporožská) Dněpru poskytovaly siči efektivní ochranu před útokem nepřátel, především Tatarů z Krymského chanátu. Další zajímavostí bylo, že na sič měly zakázán vstup ženy. Uvedení ženy do siče bylo trestáno smrtí.[2]
V roce 1649 byl založen Kozácký hetmanát, v historii první kozácký stát, hejtmanem Bohdanem Chmelnickým během jeho povstání probíhajícího letech 1648 až 1657. Samostatnost a existence tohoto státního útvaru končí roku 1764, kdy byl poražen Ruským impériem a zrušen Kateřinou II.
Záporožská Sič vydržela až do roku 1775, kdy byla pevnost a území jí ovládané definitivně dobyto Ruskem. Někteří zbylí kozáci utekli do delty Dunaje na území Osmanské říše, kde založili Zadunajskou Sič, která se stala jejím vazalem. Většina kozáků byla přesídlena do oblasti Kubáně na jižním okraji Ruské říše, zatímco jiní zakládali města na jihu Ukrajiny a nakonec se stali státními rolníky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záporožská Sič na slovenské Wikipedii.