Książ

Dnes budeme hovořit o Książ, tématu, které vyvolalo zájem a diskusi v současné společnosti. Książ je téma, které bylo předmětem studia a analýzy v různých oblastech, od psychologie po politiku, včetně populární kultury a technologie. Tento článek se snaží nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi Książ, která se zabývá jeho různými aspekty a jeho dopadem na každodenní život. V tomto směru prozkoumáme nejdůležitější aspekty Książ, prozkoumáme jeho důsledky a možná řešení. Książ je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a je klíčové mu porozumět do hloubky, abychom lépe porozuměli světu, ve kterém žijeme.

Książ
Základní informace
Slohgotická architektura, barokní architektura a rokoko
Výstavba13. století
StavebníkBoleslav I. Surový
Poloha
AdresaValbřich, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Książ (německy Fürstenstein) je největší zámek Dolního Slezska a po Malborku a Královském hradu v Krakově třetí největší historické sídlo v Polsku. Nachází se na severním okraji města Valbřichu (polsky Wałbrzych), ležícího v Dolnoslezském vojvodství asi 25 kilometrů severně od českých hranic. Byl zbudován původně jako hrad na strmém skalnatém ostrohu v nadmořské výšce 395 metrů. Patří k hlavním turistickým atrakcím kraje. Zámecký areál, který kromě samotného sídla zahrnuje řadu dalších objektů, jako jsou hospodářské budovy, konírny, obranné zdi a brány, park s pavilonem a zříceniny hradu Starý Książ, je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek Polska.[1]

Dějiny hradu a zámku

Podle legendy postavil rytíř Frederyk, zvaný Funkenstein, na tomto místě hrad v roce 933 z příkazu císaře Jindřicha I. Ptáčníka.[zdroj?] Původní opevnění bylo zničeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1263.

Písemná zmínka uvádí, že svídnickojavorský kníže Boleslav I. Surový v letech 1288–1292 postavil hrad s názvem Książ (nebo Fürstenstein) na ochranu obchodní cesty z Čech do Slezska[2] a z důvodu obrany před dalšími nájezdy z Čech. V opevňování hradu pokračoval i jeho vnuk Boleslav II. Malý, který byl stoupencem polského krále Kazimíra III. Velikého. Po vymření zakládající dynastie Piastovců hrad mnohokrát změnil majitele. Boleslav II. zemřel v roce 1368 bez dědice a celé jeho knížectví připadlo jako léno Království českému, spravovala je však včetně hradu Książ jeho vdova Anežka až do své smrti v roce 1392. Pak hrad připadl českému králi Václavu IV. V letech 1428 až 1429 dobyli Książ čeští husité. Od roku 1463 patřil hrad českému králi Jiřímu z Poděbrad, nároky na něj si však činil také uherský král Matyáš Korvín.[2] Později jej dlouho – v letech 1509–1941 – vlastnil rod Hochbergů. Po přestavbách vzniklý zámek prošel dvěma velkými rekonstrukcemi: v devadesátých letech 18. století a  v letech 1908–1923, kdy její projekt vypracoval vídeňský architekt Humbert Walcher von Molthein, který zde také roku 1926 zemřel. Poslední rekonstrukce spolu s extravagantním životním stylem majitelů a globální ekonomickou krizí vedla k zadlužení posledních vlastníků z rodu Hochbergů - Hanse Heinricha XV, prince ze Pštinského panství, a jeho anglické manželky Marie-Terezy Olivie Cornwallis-West (Princezna Daisy).

V roce 1941 byl celý objekt rodu Hochbergům zkonfiskován ve prospěch Třetí říše, přestavěn a v letech 1943–1945 využíván jako sídlo gestapa. Jeho poslední majitel hrabě Hans Heinrich XVII von Hochberg, Princ z Pštinského panství, se odstěhoval do Anglie v roce 1932 a stal se britským občanem. Údajně si zámek oblíbil nacistický pohlavár Heinrich Himmler a eventuálně se měl stát sídlem samotného Adolfa Hitlera. Pod dohledem SS a Organizace Todt se zámek stal součástí rozsáhlého podzemního stavebního Projektu Riese a byly pod ním zbudovány dlouhé podzemní chodby, které podle některých mohly ukrývat dokonce i jantarovou komnaturuského Petrohradu.[3] Stavební práce prováděli vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen. Zámek byl na konci války v rámci Viselsko-oderské operace obsazen Rudou Armádou, která jej dále poničila a části rozkradla.

Po druhé světové válce byl zámek v rukách komunistického vedení a sloužil jako rekreační a kulturní centrum. V sedmdesátých letech 20. století, v období Polské lidové republiky, prošel zámek kompletní rekonstrukcí a od té doby nabízí návštěvníkům prohlídky interiéru a okolí, včetně části tunelů, které jsou dnes využívané také Polskou akademií věd pro seismologická měření.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Zabytki v Polsce. Rejestr zabytkow: Wałbrzych - Książ . . S. 186–187. PDF. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Historia zamku Książ . Wałbrzych: Správa zámku Książ . Dostupné online. (polsky) 
  3. http://cestovani.idnes.cz/zamek-ktery-mel-byt-sidlem-hitlera-i-jantarove-komnaty-p14-/kolem-sveta.aspx?c=A081003_144841_igsvet_tom

Související články

Externí odkazy