V dnešním světě je Krajní levice tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Krajní levice uchvacuje odborníky i fanoušky a vyvolává intenzivní debatu a širokou škálu názorů. Postupem času se Krajní levice vyvíjel a přizpůsoboval potřebám moderní společnosti a stal se relevantním tématem zájmu všech věkových kategorií. Tento článek zkoumá různé aspekty Krajní levice, od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad, a poskytuje úplný a podrobný přehled tohoto vzrušujícího tématu.
Krajní levice nebo ultralevice (extrémní levice) je politologický pojem, který se používá k souhrnnému označení politických ideologií, které jsou na pravolevém spektru výrazně extrémnější oproti standardní levicové politice. Přestože definice krajní levice jsou obvykle vágní, většinou je spojuje snaha překonat kapitalistický systém a dosáhnout tak naprosté sociální a ekonomické rovnosti ve společnosti formou odstranění všech forem útlaku a sociální hierarchie.[1] Mnohdy také usiluje o nahrazení mainstreamové zastupitelské demokracie systémem, který shledává více demokratickým (přímá demokracie).[2] Extremistická krajně levicová uskupení k dosažení těchto cílů mohou využívat i násilných prostředků.
Za krajně levicové ideologie se obvykle považují některé proudy anarchismu (výhradně mimo anarchokapitalismu),většina proudů marxismu, zejména marxismus-leninismus, komunismus a revoluční socialismus. Za levicový nelze považovat nacismus, zejména kvůli svému silně protimarxistickému a protikomunistickému postoji a politice rasové diskriminace, která je proti zásadám krajní levice a uznává spíše kapitalistické hodnoty. Proto je považován za krajně pravicový.