V dnešním světě je Kostel svaté Barbory (Adamov) téma, které si získalo velký význam a zájem. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ve vědecké oblasti, v kultuře nebo v jakékoli jiné oblasti, Kostel svaté Barbory (Adamov) se stala celosvětově velmi důležitým tématem. V průběhu historie hrál Kostel svaté Barbory (Adamov) zásadní roli ve vývoji a evoluci lidstva a jeho vliv je hmatatelný i dnes. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a aspekty související s Kostel svaté Barbory (Adamov) s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Kostel svaté Barbory v Adamově | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Blansko |
Obec | Adamov |
Souřadnice | 49°18′3,24″ s. š., 16°39′16,56″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanství | blanenské |
Farnost | Adamov |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
Datum posvěcení | 4. prosince 1857[1] |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1855–1857 |
Specifikace | |
Délka | 26 m |
Šířka | 10 m |
Stavební materiál | červená cihla |
Další informace | |
Ulice | U Kostela |
Oficiální web | http://www.adamov.name |
Kód památky | 27171/7-340 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Novogotický kostel svaté Barbory v Adamově je farním kostelem farnosti Adamov. Byl postaven knížetem Aloisem Lichtensteinem v letech 1855–1857[1] podle návrhu vídeňského architekta Josefa Hiesera. Kostel byl vysvěcen 4. prosince 1857 jedovnickým děkanem Václavem Střížem.
Společně s kostelem byla postavena také fara, budova školy a hřbitov. Všechny tyto objekty byly postaveny ve shodném slohu. Kostel[2] i fara[3] jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Kostel je jednolodní zděná orientovaná stavba na půdorysu obdélníku ukončena pětibokým kněžištěm. Je postavena z režného červeného cihlového zdiva. Délka kostela je 26 m a šířka 10 m. V bočních stěnách lodi jsou prolomeny tři okenní osy. Kněžiště má pět okenních os. Okna jsou vysoká ukončena hrotitým záklenkem s kružbou, pod okny je parapetní římsa. Mezi okny lodi a v nárožích kněžiště jsou dvakrát odstupňované opěrné pilíře. Západní průčelí je v ose prolomeno pravoúhlým vchodem a zakončeno hrotitým štítem. Nad vchodem jsou tři nestejně veliká okna s hrotitým záklenkem. Štít je ukončen arkýřovou stěnou s otevřenou zvonicí se dvěma zvony ve výklencích. Nad lodí je sedlová střecha, nad kněžištěm valbová střecha, jsou kryté pálenou taškou.[4]
Loď je zaklenuta třemi poli křížové žebrové klenby, které jsou odděleny pasy. Kněžiště má žebrovou klenbu.
V kostele se nachází boční oltář tzv. Světelský oltář z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Jedná se o vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516–1525 z lipového dřeva. Oltář je přes 7 metrů vysoký s 59 postavami. Od 1. července 2010 oltář patří mezi národní kulturní památky.[5] Hlavní oltář je dřevěný vyřezávaný a zavírací s obrazem svaté Barbory (uprostřed) a na křídlech svatý Josef a svatý Jan Křtitel.[6]
Jednomanuálové varhany se sedmi rejstříky postavila firma Rieger z Krnova v roce 1926, opus 2229.[7]