Kopřivná

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kopřivná. Od jeho počátků až po jeho význam dnes prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s tímto tématem. Budeme zvažovat jeho dopad na společnost, jeho vliv v různých oblastech a také výzvy a příležitosti, které přináší. V tomto smyslu se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která nám umožní pochopit důležitost a rozsah Kopřivná a nabídne kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Kopřivná
Pohled na obec od kostela
Pohled na obec od kostela
Znak obce KopřivnáVlajka obce Kopřivná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel293 (2024)[1]
Rozloha11,85 km²[2]
Nadmořská výška571 m n. m.
PSČ788 33
Počet domů90 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKopřivná 185
788 33 Hanušovice
[email protected]
StarostkaJana Gerešová
Oficiální web: www.obeckoprivna.cz
Kopřivná
Kopřivná
Další údaje
Kód obce553247
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kopřivná (německy Geppersdorf[4]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde 293[1] obyvatel.

Název

Kolonizační ves se písemně poprvé připomínala roku 1414, kdy náležela k panství Bludov a nazývala se Geppersdorf, Geppertova ves.[5]. Roku 1431 bylo jméno vesnice zapsáno jako Gunpersdorff, což znamenalo "Guntbertova ves". Další německé zápisy mají podobu se základem v osobním jménu Gepper, domácká podoba jména Gebhart. Do češtiny bylo německé Geppersdorf přejato hláskovou úpravou nejprve jako Kopřinov, pak přikloněním ke kopřiva změněno na Kopřivov a Kopřivnov. Podoba Kopřivná byla ustanovena v roce 1924.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414.

Kulturní památky

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]

  • Zřícenina hradu Nový hrad – zbytky středověkého hradu z přelomu 13. a 14. století, zaniklého koncem 15. století
  • Kostel Nejsvětější Trojice s areálem – jednolodní rokoková stavba s pětibokým závěrem a s hranolovou věží na západní straně byla vystavěna v letech 1746–1752 a vysvěcená roku 1753. Má výraznou, umělecky cennou výzdobu interiéru: obraz Nejsvětější Trojice na hlavní oltář namaloval Ignác Oderlický, dřevěné nadživotní sochy andělů, které vytvářejí iluzi, že nesou dřevěnou architekturu oltáře s postavami Nejsv. Trojice a světců na hroním rámu, vyřezal bavorský sochař Ignaz Günther, stejně jako po stranách oltáře samostatně stojící sochy sv. Petra a Pavla, a kazatelnu s bohatou dekorací na poprsni (sochy čtyř evangelistů) a na stříšce (alegorické sochy Tří křesťanských ctností[8] Dále vyřezal dvojici zpovědnic a varhanní skříň. Šlo o objednávku majitele panství a patrona kostela, Jana Ludvíka ze Žerotína–Lilgenau. Později vznikly dva oltáře: Svaté rodiny s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástravci a sv. Anny vyučující Pannu Marii, v nástavci s obraze, sv. Iva od J. Zinka, na zařízení se podílel také Severin Tischler. .

K areálu dále patří:

  • hřbitov se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi z doby výstavby kostela
  • ohradní zeď ze stejné doby
  • Kaplička Nanebevstoupení Páně, nazývána Matzekova (nad vesnicí u cesty na Šumperk) – drobná klasicistní stavba z 19. století

Části obce

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 578. 
  5. Samek 1994, s. 466
  6. L. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 423; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 868.
  7. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 145399 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Literatura

  • SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 1, Academia Praha 1994, s. 466-468 (Hanušovice)

Externí odkazy