Knihy kronik
V tomto článku podrobně prozkoumáme fascinující svět Knihy kronik. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do historie, vývoje a různých aspektů Knihy kronik. Prostřednictvím různých přístupů a úhlů pohledu budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech a také jeho vliv na současnou společnost a kulturu. Abychom mohli nabídnout širokou a kompletní vizi, budeme se zabývat historickými i současnými aspekty a poskytneme čtenáři komplexní přehled o Knihy kronik a jeho relevanci v současném kontextu.
| Knihy kronik | |
|---|---|
 | |
| Jazyk | hebrejština |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knihy kronik (hebrejsky דִבְרֵי־הַיָּמִים divrej ha-jamim, řecky παραλειπωμένα, paraleipómena) neboli 1. a 2. Paralipomenon (Český ekumenický překlad, Bible kralická, Překlad nového světa) či 1. a 2. Letopisů (Překlad 21. století) tvoří součást Starého zákona. V hebrejské bibli se jedná o poslední část Spisů (כְּתוּבִים, Ktuvim). Vyprávění knihy je z větší části paralelou k davidovským příběhům v 1. a 2. knize Samuelově a 1. a 2. knize královské a lze ji též chápat jako midraš k těmto spisům.[1] Rozdělení knihy na dvě části odpovídá rozdělení v Septuagintě. Kniha je důležitým historickým pramenem pro studium izraelských dějin až po babylónské zajetí. Autorovi knihy však nešlo ani tak o „kronikářský záznam událostí“, jako spíše o zpracování historických událostí „z hlediska výlučně náboženského“[2], takže v centru jeho pozornosti stojí především chrámová bohoslužba.
Odkazy
Reference
- ↑ STEMBERGER, Günter. Talmud a midraš. Úvod do rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7429-065-7. S. 288.
- ↑ BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 562.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihy kronik na Wikimedia Commons
