V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Kiro Gligorov na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po roli v populární kultuře, Kiro Gligorov zanechal hlubokou stopu v našem světě. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a významné změny, které způsobil v různých oblastech. Dále prozkoumáme debaty a kontroverze, které vyvolal, stejně jako možné budoucí důsledky jeho přítomnosti. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží poskytnout širší a hlubší pochopení Kiro Gligorov a jeho aktuálního významu.
Kiro Gligorov Киро Глигоров | |
---|---|
![]() | |
1. prezident Makedonie | |
Ve funkci: 27. leden 1991 – 19. listopad 1999 | |
Nástupce | Boris Trajkovski |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociálně demokratická unie Makedonie Svaz komunistů Jugoslávie |
Narození | 3. května 1917 Štip |
Úmrtí | 1. ledna 2012 (ve věku 94 let) Skopje |
Choť | Nada Gligorova |
Děti | Vladimir Gligorov |
Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity Bělehradská univerzita |
Profese | politik, politický komisař, advokát a právník |
Ocenění | Řád jugoslávské hvězdy Order "For Merit to the People" with silver star Řád 8. září Řád Republiky Makedonie Order of Merit for Macedonia … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Kiro Gligorov |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kiro Gligorov (makedonsky cyrilicí Киро Глигоров; vlastním jménem Kiro Pančev – Киро Панчев; (3. května 1917 ve Štipu - 1. ledna 2012 ve Skopje[1]) byl severomakedonský politik a právník. V letech 1991-1999 byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem nezávislé republiky Makedonie.
Gligorov vystudoval práva na univerzitě v Bělehradě a během 2. světové války byl členem antifašistického odboje. Podílel se na ustavení Socialistické republiky Makedonie v rámci Jugoslávie, kde zastával různé funkce, než mu bylo koncem 70. let zabráněno účastnit se politického života.
Gligorov se stal prezidentem dosud jugoslávské Makedonie 27. ledna 1991, po prvních svobodných volbách v zemi. Gligorov, v té době již bezpartijní, se stal klíčovým a široce respektovaným politikem,[2] neboť za jeho mandátu se odehrály pro Makedonii zásadní změny: v listopadu 1991 vyhlásila republika nezávislost a jako jediná odešla z jugoslávského svazku bez války. Gligorov dále vyjednal stažení jugoslávských vojsk, diplomatické uznání okolními státy (včetně dosud napjatých vztahů s Řeckem) a zemi orientoval směrem k Evropské unii a NATO.
4. října 1995 přestál Gligorov atentát. Po šesti týdnech, kdy byl zastupován Stojanem Andovem, pokračoval v druhém prezidentském období. Když roku 1999 odcházel z úřadu, byl ve svých 82 letech nejstarším prezidentem na světě. I po devadesátce se účastnil veřejného života.