_ Problém Kaufbeuren je problém, který upoutal pozornost akademiků, vědců i nadšenců. Kaufbeuren je již dlouho předmětem diskusí a studií a jeho význam přesahuje různé obory. V průběhu let bylo možné vidět, jak se Kaufbeuren vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a technologii. V tomto článku prozkoumáme kořeny a současný dopad Kaufbeuren, stejně jako možné důsledky pro budoucnost.
Kaufbeuren | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°52′48″ s. š., 10°37′21″ v. d. |
Nadmořská výška | 678 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Bavorsko |
Vládní obvod | Švábsko |
Kaufbeuren | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 40,0 km² |
Počet obyvatel | 46 386 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 1 159,1 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Stefan Bosse (CSU) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Kaiser-Max-Straße 1 87600 Kaufbeuren |
Telefonní předvolba | 08341 |
PSČ | 87600 |
Označení vozidel | KF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaufbeuren je město v Bavorském Švábsku, v kraji Allgäu v morénovém údolí řeky Wertach v nadmořské výšce kolem 680 metrů. Z hlediska správy tvoří město se statutem okresu, je obklopené zemským okresem Ostallgäu.
Nepřetržité osídlení tohoto úrodného území je doloženo archeologickými nálezy od mladší doby kamenné, významnou lokalitu halštatské kultury představuje zdejší pahorek. Jako tržní a hospodářské středisko Kaufbeuren vznikl kolem roku 740 z franckého dvora, který sloužil jako správní centrum oblasti na hranicích Švábska s Bavorskem. V 11. století zde měli sídlo pánové z Beuren, kteří byli leníky Welfů. První zmínka o městě pochází z roku 1126. Na konci 12. století se město dostalo pod moc Štaufů. 3. února 1286 povýšil Rudolf I. Habsburský Kaufbeuren na svobodné říšské město, což vydrželo až do roku 1802, kdy se stalo součástí Bavorska. Od středověku bylo město významné a bohaté svými řemesly i obchodem, což dosud reprezentují historické a umělecké památky, především městské hradby se čtyřmi věžemi a trojice středověkých kostelů. Zdejší uměleckořemeslnou tradici představovalo od konce středověku mj. tkalcovství, vyšívačství, hrnčířství, sklářství, stříbrnictví a knoflíkářství, symbolem města je dodnes Věž pěti knoflíků (Fünfknopfturm). Roku 1839 byla založena velká přádelna bavlny s tkalcovnou, jejíž objekty se dochovaly jako industriální památka dosud.
Na počátku druhé světové války byla v zalesněném území na sever od města zřízena muniční továrna firmy Dynamit AG (dříve Alfred Nobel), v níž pracovali váleční zajatci a nuceně nasazení, byla zde pobočka koncentračního tábora Dachau. Ve zdejší psychiatrické léčebně byla v průběhu války provedena eutanazie zhruba 2000 psychicky nemocných osob (tzv. akce T4).
Po válce byla na troskách výše zmíněné továrny zřízena čtvrť Neugablonz založená vysídlenci z Jablonce nad Nisou a Libereckého kraje, kteří sem přinesli své znalosti ze sklářského a bižuterního průmyslu.