V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Karel Průcha (kněz). Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Karel Průcha (kněz) tématem zájmu mnoha. V průběhu historie hrál Karel Průcha (kněz) důležitou roli v různých oblastech, od kultury po vědu. Vědět více o Karel Průcha (kněz) nám umožňuje lépe porozumět jeho vlivu na naše prostředí a tomu, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho význam dnes a to, jak je i nadále předmětem debat a diskuzí v různých oblastech. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Karel Průcha (kněz).
Jeho biskupská Milost Msgre. ThDr. Karel Průcha | |
---|---|
![]() Mons. ThDr. Karel František Průcha | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 26. července 1841 |
Kněžské svěcení | 5. září 1841 |
Biskupské svěcení | 16. dubna 1871 světitel Bedřich ze Schwarzenbergu 1. spolusvětitel Jan Valerián Jirsík 2. spolusvětitel Augustin Pavel Wahala |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 6. září 1818 nebo 5. září 1818 |
Místo narození | Nové Hrady |
Datum úmrtí | 23. října 1883 (ve věku 65 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Příčina úmrtí | sebevražda |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel František Průcha (6. září 1818 Nové Hrady[1] – 23. října 1883 Praha-Hradčany[2]) byl český katolický kněz, v letech 1871–1883 světící biskup arcidiecéze pražské, titulární biskup joppenský. Na sklonku života byl jmenován biskupem českobudějovickým, ale jeho zdravotní stav mu neumožnil převzít úřad.
Narodil se v Nových Hradech, v rodině justiciára (vrchnostenského úředníka) Františka Průchy a jeho manželky Aloisie,[1] ale od mládí žil v Praze.[3] Po vystudování teologie působil v církevním školství jako spirituál a později jako ředitel arcibiskupského semináře. Od roku 1871 pomocným biskupem pražským. Opakovaně byl kandidátem na obsazení různých biskupských stolců v Českých zemích, nicméně tyto návrhy narážely na silný odpor pro jeho český původ a navíc on sám o tyto úřady nestál a několikráte s poukazem na svůj zdravotní stav (sílící sklony k depresím) vyjádřil, že se na ně necítí. Dne 21. května 1883 byl přesto císařem jmenován biskupem v Českých Budějovicích.[4] V té době již těžce psychicky nemocný biskup Průcha diecézi pro nemoc ani nepřevzal a už 22. července požádal o uvolnění z úřadu, k čemuž císař neochotně svolil (Průcha se tedy fakticky českobudějovickým biskupem nikdy nestal). Zanedlouho poté spáchal Průcha v záchvatu šílenství sebevraždu skokem z okna arcibiskupského paláce v Praze. Pohřben je v kněžské hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.
V roce 1880 nechal Karel František Průcha vybudovat, nákladem 5000 zlatých, na Olšanských hřbitovech hrobku. Hrobka byla určena pro ukládání ostatků pražských kněží. Správcem hrobky určil pražského faráře u kostela Matky Boží před Týnem. Po svém tragickém úmrtí 23. října 1883, zde byl sám pochován. [Pozn. 1]
Od roku 2022 je vlastníkem hrobky Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně. Hrobka se nachází na Olšanských hřbitovech (část: V, oddělení: 23, číslo hrobu: 65–67)..[5]