Karel August Waldeck

V dnešním světě je Karel August Waldeck tématem, které nepřestává překvapovat a fascinovat miliony lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti byl Karel August Waldeck předmětem studia, debat a obdivu a jeho vliv byl přítomen v nesčetných aspektech každodenního života. V průběhu let se Karel August Waldeck vyvíjel a přizpůsoboval se sociálním, politickým, ekonomickým a technologickým změnám, čímž se upevnil jako téma univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karel August Waldeck a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost.

Karel August Waldeck
Karel August Waldeck
Karel August Waldeck
Narození24. září 1704
Hanau
Úmrtí19. srpna 1763 (ve věku 58 let)
Arolsen
ChoťKristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská (od 1741)
DětiJiří I. Waldecko-Pyrmontský
Bedřich Karel August Waldecko-Pyrmontský
Karolína Luisa Waldecko-Pyrmontská
Kristián August Waldecko-Pyrmontský
Luisa Waldecko-Pyrmontská
RodičeBedřich Antonín Oldřich Waldecko-Pyrmontský
PříbuzníKristián Waldecko-Pyrmontský (bratr)
Jiří II. Waldecko-Pyrmontský, Ida Waldecko-Pyrmontská, Matylda Waldecko-Pyrmontská, Karel Kristián Waldecko-Pyrmontský[1], Friedrich Ludwig Hubert Prinz zu Waldeck und Pyrmont a Hermann zu Waldeck und Pyrmont (vnoučata)
Vojenská kariéra
VelelNejvyšší velitel nizozemské armády
VálkyVálky o rakouské dědictví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Karl August Friedrich zu Waldeck-Pyrmont (* 24. září 1704 v Hanau; † 19. srpna 1763 v Arolsen) byl od roku 1728 do roku 1763 kníže z Waldeck-Pyrmont. Byl vysoce postaveným důstojníkem v několika evropských armádách. Během válek o rakouské dědictví byl nejvyšším velitelem nizozemské armády.

Rodina

Jeho otec byl Friedrich Anton Ulrich (1676-1728) hrabě z Waldeck-Pyrmont a první kníže z Waldeck-Pyrmont. Matka byla Luise (1678-1753), hraběnka z Bischweiler. On sám se roku 1741 oženil s hraběnkou Christiane von Birkenfeld (1725-1816).

Z tohoto svazku vzešli následující děti:

Život

Od počátku byl předurčen pro vojenskou kariéru. Nejdříve působil u francouzského pluku a roku 1725 vstoupil do pruských služeb. Vojenskou službu občas opouštěl a podnikal cesty, mimo jiné také do Itálie. Jeho rodina byla nadšená z antiky a sbírali umělecké památky.[3] Po smrti otce a staršího bratra Christiana Philippa se stal knížetem z Waldecku.

Ve válce o polské následnictví od 1733 do 1738 sloužil jako císařský generál-polní strážmistr. Sloužil pod Evženem Savojským v polním tažení roku 1735 u Rýna. V roce 1736 se zúčastnil polního tažení do Uher. V následujících letech se účastnil válek proti Turkům. Roku 1737 byl raněn při obléhání pevnosti Rissa a roku 1739 u Krozky.

V roce 1742 byl Karel August Friedrich jmenován generálem nizozemské armády. I zde se vyznamenal v mnohých bitvách. Nizozemská armáda byla pod jeho velením poražena v bitvách u Fontenoy, Roucoux a u Lauffeldtu. Byl nahrazen z vnitropolitických důvodů Vilémem IV. Oranžským.[4]

Roku 1746 byl jmenován císařským polním maršálem.

Vnitropoliticky se pokoušel snížit co nejvíce zadlužení Waldecku. S manželkou nechal vybudovalt zámek Arolsen v rokokovém stylu.

Během sedmileté války trpělo území Waldecku bitvami a průchody vojsk.

Reference

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Záznam ve waldecker-muenzen.de
  3. ↑ Beschreibung Katalog zur Ausstellung Antikes Leben: Simulation eines Ideals[nedostupný zdroj]
  4. ↑ Gerhard Menk: Die Beziehungen zwischen Waldeck-Pyrmont und den Niederlanden in der Neuzeit. In: Horst Lademacher (Hrsg.): Oranien-Nassau, die Niederlande und das Reich. Münster, Hamburg, 1995 S.242f.

Externí odkazy

Literatura

  • L. Curtze: Geschichte und Beschreibung des Fürstentums Waldeck. Arolsen, 1850 S.617f.