V dnešním světě je Kaloňovití téma, které mezi lidmi vzbuzuje velký zájem a debaty. Ať už kvůli svému významu ve společnosti, jeho dopadu na historii nebo jeho vlivu na kulturu, Kaloňovití je aspekt, který nelze přehlédnout. Postupem času se Kaloňovití vyvíjel a získal nové dimenze, což vyvolalo větší zájem ze strany akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kaloňovití, jeho význam a dopad na dnešní společnost.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | kaloňotvaří (Yinpterochiroptera) |
Nadčeleď | kaloni (Pteropopodoidea) |
Čeleď | kaloňovití (Pteropodidae) Gray, 1821 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaloňovití (Pteropodidae) jsou čeleď letounů. Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí, a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen pod dva kilogramy. Kaloňovití se od netopýrů liší tím, že nehibernují a orientují se pomocí zraku, a nikoli díky echolokaci (až na výjimky).[1]
Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě.
Kaloni zajišťují u několika stovek rostlin přenos pylu (zoogamie).
Tradiční systém považuje kaloňovité za jedinou čeleď samostatného podřádu letounů, odborně zvaného Megachiroptera. Zbylé čeledi letounů v takovém případě tvoří druhý podřád: netopýři, odb. Microchiroptera.[2] Třebaže má tento systém stále svá praktická opodstatnění, pravděpodobně není monofyletický. Současná systematika proto spíše operuje s podřády Yinpterochiroptera (kaloňotvaří, syn. Pteropodiformes; spadají sem nadčeledi kaloni + vrápencovci ) a Yangochiroptera (netopýrotvaří; syn. Vespertilioniformes). Pteropopodoidea svým vymezením odpovídá taxonu Megachiroptera.[2][3][4]
Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Za potravou vyletují ve dne, v hejnech nebo osamoceně, pak se usadí na ovocném stromě a požírají plody. Stonky a semena opatrně vyplivují.
Někteří kaloni dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali nektar. Jakmile je potrava vyčerpána, hejno se přemístí k další rostlině. Na rozdíl od jiných kaloňů tito nehibernují, ale létají celý rok a stále se krmí. Pomáhají tak opylovat rostliny a usnadňují tvorbu semen.
Kaloni využívají k orientaci svoje velké oči spolu s echolokací. Ultrazvuk vysílají pomocí jazyka, kterým klikají. Kaloni sekundárně ztratili laryngeální echolokaci.
Některé druhy kaloňů stojí pravděpodobně za původem obávaného viru Ebola, způsobující krvácivou horečku (nejsmrtelnější typy viru mají až 90% smrtnost). K přenosu na primáty došlo možná kontaminovaným ovocem. Také virus Marburg je s nimi spojován.
172 druhů kaloňů žije v tropických a subtropických oblastech Asie, Oceánie a Afriky. Mezi ně patří například: