Kalmyčtina
V dnešním článku budeme hovořit o Kalmyčtina, tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Kalmyčtina je téma, které vzbudilo zájem odborníků a lidí všech věkových kategorií, protože jeho dopad zasahuje do různých oblastí společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kalmyčtina, analyzujeme jeho historii, jeho vliv dnes a možné vyhlídky do budoucna. Dále se pokusíme nabídnout globální vizi, která umožní čtenáři pochopit důležitost tohoto tématu v dnešní společnosti.
| Kalmyčtina (Хальмг келн) | |
|---|---|
| Rozšíření | Rusko, Kyrgyzstán, Kazachstán |
| Počet mluvčích | 499 000[1] |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Cyrilice (tzv. azbuka), Todo bičig (Jasné písmo) |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Kalmycko |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | - |
| ISO 639-2 | xal (B) xal (T) |
| ISO 639-3 | xal |
| Ethnologue | KGZ |
| Wikipedie | |
| xal.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích.
UNESCO vede kalmyčtinu na seznamu jazyků ohrožených vymizením.
Jazyk
Kalmyčtina patří k mongolské větvi altajské jazykové rodiny. Svými gramatickými funkcemi se kalmyčtina řadí k aglutinačním jazykům; používá především přípony. Vyznačuje se samohláskovou harmonií. Jejími typickými gramatickými jevy jsou:
- 10 pádů pro skloňování podstatných jmen
- neexistence jmenného rodu
- nesklonnost přídavných jmen
- časování sloves podle osoby, čísla, času, způsobu, rodu a vidu.
Kalmyčtina má 18 samohlásek, které se odlišují délkou (krátké a dlouhé a, ä, e, i, o, ö, u, ü, y). Dlouhé samohlásky se zapisují zdvojením symbolu. Hláska y byla zařazena do kalmyckého fonémového systému poměrně nedávno. Samohlásky se na začátku slova vyslovují s hláskou j.
Souhlásek má kalmyčtina 27 (b, c, č, d, ď, dž, f, g, h, ch, j, k, l, ľ, m, n, ņ, p, r, s, š, šč, t, ť, v, z, ž), přičemž 3 jsou nepůvodní a používají se ve slovech přejatých z ruštiny (f, šč, ž). V některých kombinacích jsou souhlásky slabikotvorné.
Na vývoj kalmyčtiny měly určitý vliv turkické, ugrické a tunguzské jazyky. Od mongolštiny se odlišuje především:
- slabými plozivními souhláskami v místě mongolských silných
- zkracováním samohlásek před slabou plozivní souhláskou
- změkčováním retných souhlásek samohláskami i, ö, ü
Písmo
První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.
V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě azbuky, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941.
| Azbuka | Latinka | Azbuka | IPA | český přepis |
Přepis BGN/PCGN | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| od 1941 | 1938-41 | 1931-38 | 1930-31 | 1928-30 | 1926-28 | 1924-26 | |||
| А а | А а | А а | a | a | a | ||||
| Ə ə | Ä ä | Ə ə | Я я | D d | Ä ä | ə | ä | ä | |
| Б б | B b | Б б | p,pʲ | b | b | ||||
| В в | V v | В в | w,wʲ | v | v, w | ||||
| Г г | G g | Г г | ɡ,ɡʲ,ɢ | g | g | ||||
| Һ һ | Гъ гъ | H һ | Г г | Һ һ | Г г | ɣ | h | gh | |
| Д д | D d | Д д | t,tʲ | d | d | ||||
| Е е | - | Е е | je | je | ye | ||||
| Ё ё | - | - | jɔ | jo | yo | ||||
| Ж ж | - | - | Ж ж | ʧ | ž | zh | |||
| Җ җ | Дж дж | Ƶ ƶ | Жж | Дж дж | Ӝ ӝ | dʒ | dž | dzh, j | |
| З з | Z z | З з | ʦ | z | (d)z | ||||
| И и | I i | И и | i | i | i | ||||
| Й й | J j | Й й | j | j | y | ||||
| К к | K k | К к | (k), (kʲ) | k | k | ||||
| Л л | L l | Л л | ɮ,ɮʲ | l | l | ||||
| М м | M m | М м | m,mʲ | m | m | ||||
| Н н | N n | Н н | n,nʲ | n | n | ||||
| Ң ң | Нъ нъ | N̡ n̡ | Нг нг | Ң ң | ŋ | ng | ng | ||
| О о | О о | О о | ɔ | o | o | ||||
| Ө ө | Ö ö | Ө ө | Э э | V v | Ö ö | o | ö | ö | |
| П п | P p | П п | (pʰ), (pʰʲ) | p | p | ||||
| Р р | R r | Р р | r,rʲ | r | r | ||||
| С с | S s | С с | s | s | s | ||||
| Т т | T t | Т т | tʰ,tʰʲ | t | t | ||||
| У у | U u | У у | ʊ | u | u | ||||
| Ү ү | Ӱ ӱ | Y y | Ю ю | Ӱ ӱ | u | ü | ü | ||
| Ф ф | F f | Ф ф | (f) | f | f | ||||
| Х х | Х х | Х х | x,xʲ | ch | h | ||||
| Ц ц | C c | Ç ç | Ц ц | ʦʰ | c | ts | |||
| Ч ч | Ç ç | C c | Ч ч | ʧʰ | č | ch | |||
| Ш ш | Ş ş | Ш ш | ʃ | š | sh | ||||
| Щ щ | - | Щ щ | (sʧ) | šč | shch | ||||
| Ы ы | - | Ы ы | i | y | y | ||||
| Ь ь | Ь ь | Ь ь | ʲ | j, ' | ' | ||||
| Э э | Е е | - | Э э | e | e | e | |||
| Ю ю | - | - | Ю ю | jʊ | ju | yu | |||
| Я я | - | - | Я я | ja | ja | ya | |||
Příklady
Číslovky
| Kalmycky | Česky |
| негн | jeden |
| хойр | dva |
| һурвн | tři |
| дөрвн | čtyři |
| тaвн | pět |
| зурһaн | šest |
| долaн | sedm |
| нәәмн | osm |
| йисн | devět |
| aрвн | deset |
Odkazy
Literatura
- БАРДАЕВ, Э. Ч. Современный калмыцкий язык. Лексикология.. Elista: , 1985. (rusky)
- БИТКЕЕВА, А. Н. Калмыцкий язык в современном мире. Moskva: , 2006. (rusky)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Калмыцкий язык na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kalmyčtina na Wikimedia Commons - МУНИЕВ, Б. Д. Калмыцко-русский словарь . Moskva: 1977 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-08. (rusky)
- Малый русско-калмыцкий онлайн словарь . 2003 . Dostupné v archivu. (rusky)
