Kákos
V dnešní době je Kákos tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. Od svého vzniku Kákos významně ovlivnil různé aspekty každodenního života, vyvolal debaty, diskuse a změny v různých oblastech. Vliv Kákos je přítomen v kultuře, ekonomice, technologii, politice a mnoha dalších oblastech, což z něj činí téma zájmu širokého spektra lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kákos, jeho vývoj v čase a jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho probereme možné budoucí důsledky, které může mít Kákos v našem neustále se měnícím světě.
Kákos (řecky Κάκος, latinsky Cacus) byl v řecké mytologii nestvůrný obr lidožrout, chrlící z chřtánu oheň a dým, byl synem boha ohně Héfaista a Gorgony Medúsy.
Měl tři hlavy chrlící oheň, žil v hluboké temné jeskyni na Sicílii a byl postrachem širokého okolí. Nad vchodem do jeskyně visely lidské lebky a uvnitř byly hromady kostí.
Když hrdina Héraklés splnil svůj dvanáctý úkol mykénského krále Eurysthea a hnal zpět stáda obra Géryona, Kákos mu jedné noci ukradl dva býčky a čtyři jalovice. Mazaně je vlekl pozpátku do svého brlohu, aby zmátl stopy. Ovšem Héraklés jedním pohledem zaznamenal ztrátu, rozhlížel se po dobytčatech a když už chtěl marné hledání ukončit, ozvalo se zabučení. Zvuk ho dovedl až k jeskyni, její vchod byl zavalen obrovských balvanem. Héraklés ho lehce odvalil, nezalekl se ani ohně a dýmu z Kákových hlav, popadl ho a zardousil.
Odraz v umění
Boj Hérakla s Kákem je často vyobrazen zejména na vázových malbách i na reliéfech. Nejznámější je Krajina s Héraklovým vítězstvím nad Kákem od Nicolase Poussina (asi z let 1649 až 1650, dnes v petrohradské Ermitáži.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kákos na Wikimedia Commons
