Josef Rybák

Dnes je Josef Rybák tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Postupem času získává Josef Rybák stále větší význam a ovlivňuje aspekty na osobní i globální úrovni. Od svého vzniku Josef Rybák vzbuzuje zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolává diskuse o svých důsledcích, důsledcích a možných řešeních. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Josef Rybák, analyzujeme jeho příčiny, účinky a možná řešení. Prozkoumáme také, jak Josef Rybák ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života, a budoucí perspektivy, které si toto téma představuje.

Josef Rybák
Narození1. května 1904
Písek
Úmrtí15. prosince 1992 (ve věku 88 let)
Dobříš
Povoláníspisovatel, básník, publicista, prozaik a redaktor
Oceněnínárodní umělec (1973)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Rybák (1. května 1904 Písek[1] – 15. prosince 1992 Dobříš) byl český komunistický publicista, kritik, básník a prozaik.

Život

Narodil se v rodině košíkáře Eduarda Rybáka (1874-??) a jeho manželky Marie, rozené Adámkové (1874-??), [1] jako jedno z jejich sedmi dětí.[2] Otec mu padl v 1. světové válce. V Písku vychodil dvouletou obchodní školu (1918–1920) a od roku 1922 pracoval na Slovensku.

Do Čech se vrátil v roce 1933 a od té doby až do okupace pracoval jako novinář v komunistickém tisku (Haló noviny, Rudé právo). Po okupaci se vrátil do komunistického tisku, v letech 1948–1958 pracoval ve vedení kulturní rubriky Rudého práva. V roce 1950 byl rovněž šéfredaktorem měsíčníku Nový život. V letech 1956–1963 byl členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů, kam byl zvolen byl na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů.[3] V roce 1959 se stal šéfredaktorem Literárních novin, ale v roce 1964, v důsledku měnícího se politického klimatu, musel z funkce odejít; několik let se neangažoval a věnoval se vydávání svého díla.

Opět plně činný byl až za normalizace, v roce 1972 spoluzakládal Svaz českých spisovatelů a v letech 1977–1982 byl jeho předsedou.[4]

Politický postoj

Byl aktivní komunista.[5] V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění.[6] Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[5] V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[7] V roce 1977 podepsal „Antichartu“.

Ocenění

V roce 1973 mu byl udělen titul národní umělec.

Dílo

Básnické prvotiny vydal roku 1924. V básních i próze vycházel ze svého dětství na Písecku (Slunce a chléb). Jeho tvůrčí názory byly blízké proletářské literatuře S. K. Neumanna a Jiřího Wolkera. Jako kritik a publicista se zaměřoval obecně na kulturu, literaturu, výtvarné umění – sám také občas přispíval ilustracemi do časopisů a novin. Ilustroval i některé své knihy. Díky svému pobytu na Slovensku měl zájem i o tamější kulturu. V akci „Dar republice k IX. sjezdu KSČ“ sestavil a vydal v roce 1949 sborník První směna: Verše dělníků a pracujících.[8][3]

Knižní vydání (výběr, pouze první vydání)

  • Pole a lesy (Praha, Pokrok, 1928)
  • Začíná století (Román, Praha, K. Borecký, 1932)
  • Střechy nad hlavou (Román, Praha, Práce, 1945 a 1971)
  • Julius Fučík (Gustav Bareš a Josef Rybák, Brno, Rovnost, 1950)
  • Pole rozkvetou (Novely, Praha, Brázda, 1951)
  • S orlími křídly (Josef Rybák, Praha, Mladá fronta, 1954)
  • Slunce a chléb (Praha, MF, 1956, Práce 1976, ČS 1984)
  • Do slunce a do mraků (Verše, Praha, Mladá fronta, 1958)
  • Doba a umění (články, úvahy, polemiky 1925-1938, výbor uspoř. a vl. dobovými kresbami dopr. autor, Praha, Československý spisovatel, 1961)
  • Několik dní v mé špatné paměti (Praha, Československý spisovatel, 1962)
  • Výjevy (Josef Rybák, Praha, Československý spisovatel, 1966)
  • Kouzelný proutek (Praha, Československý spisovatel, 1968, 1974, 1981)
  • Dlouhé noce (Praha, Československý spisovatel, 1971)
  • Hodiny pro bosé nohy (Praha, Československý spisovatel, 1973 a 1978 s il. Kamila Lhotáka)
  • Vyprávění o Juliu Fučíkovi (Praha, Československý spisovatel, 1973 a 1983)
  • Chození na červenou (Praha, Československý spisovatel, 1975)
  • Leťte, holubi (výbor z poezie, doslov napsal Ivan Skála , s autorovými ilustracemi, Praha, Československý spisovatel, 1976)
  • Prsty od inkoustu aneb Osmnáct zastavení nad literaturou, uměním a životem (kresby autor, Praha, Československý spisovatel, 1977 a 1981)
  • Létající talíř na zimním nebi (Il. Přemysl Rolčík, Praha, Československý spisovatel, 1980)
  • Umění a život (výbor z esejů, il. Karol Ondreička, Praha, Supraphon, 1981)
  • Páté přes deváté (čtení o básnících a tvůrčích lidech, ilustrace Josef Rybák, Praha, Československý spisovatel, 1982)
  • Křeslo pro Danta a Beatrici (výběr básní, ilustrace od Františka Muziky ... et al., Praha, Československý spisovatel, 1983)
  • Cesta (il. Přemysl Rolčík, Praha, Československý spisovatel, 1985)
  • Po válce (epištoly nedělních novin 1945-1947, il. Miloš Vrbata, obálka a graf. úprava Alice Vegrová. Praha, Novinář, 1985)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika N Písek, 1904-1910, snímek 4, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Sčítací arch Písek č. 80, 1910, Eduard Rybák
  3. ↑ a b KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. Příprava vydání Jiří Knapík, Martin Franc. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. OCLC 780284198 S. 113, 1138. OCLC: ocn780284198. 
  4. ↑ OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Josef Rybák, s. 1363–1366. 
  5. ↑ a b KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175, 386, 413. 
  6. ↑ Rudé právo. 15. 5. 1946, ročník 26, č. 113, str. 1
  7. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba . Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 . Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 
  8. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. První směna - kniha. www.databazeknih.cz . . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy