Pojďme si promluvit o Josef Malejovský. To je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. S Josef Malejovský se objevily četné debaty, studie a výzkumy, které se pokusily rozluštit jeho složitost a dopad na společnost. Od svých počátků až po dnešní vliv vyvolal Josef Malejovský nebývalý zájem a stal se předmětem diskusí v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, věda, kultura a každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Josef Malejovský, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení.
Prof. Josef Malejovský | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1976 – 1981 | |
Ve funkci: 1981 – 1986 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 19. dubna 1914 Holice ![]() |
Úmrtí | 20. prosince 2003 (ve věku 89 let) Trutnov ![]() |
Profese | politik, sochař, učitel a umělecký pedagog |
Ocenění | národní umělec (1974) Státní cena Klementa Gottwalda ![]() |
Commons | Josef Malejovský |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Malejovský (19. dubna 1914 Holice – 20. prosince 2003 Trutnov) byl český a československý akademický sochař, řezbář a pedagog. Politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Po studiu na pražské Státní ústřední škole bytového průmyslu se dostal do ateliéru profesora Karla Dvořáka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Za války pracoval jako retušér v keramickém závodě, nebo jako pomocný dělník. Zároveň ve volném čase tvoří díla ovlivněná okupací.[1]
V dobách socialistického Československa mu jeho angažovaná tvorba v duchu socialistického realismu zajistila řadu zakázek na díla ve veřejném prostoru. Byl několikrát oceněn státní cenou Klementa Gottwalda (1959, 1976, 1980), v roce 1974 obdržel titul Národní umělec.[2] Angažovanost mu na začátku roku 1989 dopomohla výhodně získat dům po malíři Stanislavu Vajceovi a jeho ženě Evě, kteří z Československa emigrovali.[3]
Ve volbách roku 1976 byl zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 9 - Praha 6-severovýchod, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 6-severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1986.[4][5][6]
Hlavy jeho soch se podobaly košťálové zelenině, proto měl přezdívku Kedlubnář.[7]