Dnes chceme mluvit o Josef Knödl. Jedná se o téma, které v poslední době získalo velký význam a je důležité ho prostudovat do hloubky, abychom pochopili jeho dopad na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Josef Knödl, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho budeme analyzovat různé perspektivy, které existují na Josef Knödl, abychom nabídli komplexní a objektivní vizi. Josef Knödl je bezpochyby téma, které nás vybízí k zamyšlení a debatě, a jsme si jisti, že tento článek bude pro naše čtenáře obohacující.
Reverendus Dominus Josef Knödl | |
---|---|
![]() Josef Knödl (únor 1978) | |
Církev | římskokatolická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 12. března 1953 Rozdělov světitel Ladislav Hlad |
Osobní údaje | |
Datum narození | 22. července 1929 |
Místo narození | Rozhraní, ![]() |
Datum úmrtí | 11. srpna 1993 (ve věku 64 let) |
Místo úmrtí | Brno, ![]() |
Místo pohřbení | hřbitov Brno-Slatina |
Povolání | pedagog a spisovatel |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
R.D. Josef Knödl (22. července 1929 Rozhraní – 11. srpna 1993 Brno) byl český katolický kněz, dominikánský terciář, spirituál kněžského semináře, teolog, profesor asketiky a archeologie.
Maturitu získal na reálném gymnáziu v roce 1948. Ke studiu ke kněžství nastoupil na diecézní bohoslovecké učiliště v Litoměřicích, kde pobýval v letech 1948-1950, dále studoval soukromě se svolením biskupa u Františka Rabase a pracoval jako dělník automobilových závodů. Na kněze byl vysvěcen tajně 12. března 1953 v Rozdělově tajným biskupem Ladislavem Hladem. V letech 1953-1957 pracoval jako účetní referent a od roku 1957 byl v plném invalidním důchodě. V roce 1960 byl odsouzen ke 3 letům, za tajné teologické studium v letech 1950-1953[1]. Od roku 1969 byl prefektem kněžského semináře v Litoměřicích a od 1. října 1971 zároveň prefektem i spirituálem. 12. srpna 1975 byl jmenován na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích lektorem pro obor asketika pro akademický rok 1975–1976, a 30. června 1976 bylo jmenování opakováno pro akademický rok 1976–1977. V roce 1975 suploval místo nemocného profesora přednášky z oboru archeologie a ochrana památek. K 1. říjnu 1977 mu byl odebrán státní souhlas pro činnost v kněžském semináři. Nadále působil v duchovní správě v Litoměřicích, od roku 1978 v brněnské diecézi v duchovní správě ve Žďárci a v Brně na Křenové ulici. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 11. srpna 1993 v Brně-Slatině. Poslední rozloučení se ním se konalo ve farním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Brně na Křenové ulici 20. srpna 1993. Pochován je na hřbitově v Brně-Slatina.