V dnešním světě se Kněžský seminář stal tématem rostoucího zájmu a debat. Svým dopadem na různé oblasti, jako je společnost, ekonomika a kultura, Kněžský seminář upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a kontextů. Od svých počátků až po dnešní vývoj Kněžský seminář vytvořil nekonečné názory, výzkumy a úvahy, které se snaží pochopit a analyzovat jeho důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kněžský seminář, od jeho důsledků v každodenním životě až po jeho vliv na globální rozhodování.mnopqrstuvwxyzabcdefghijklmn
Kněžský seminář (z lat. seminarium – semeniště, rostlinná/stromová školka od semen – semeno[1][2]), někdy alumnát, je ústav katolické církve pro přípravu budoucích kněží. Jeho žáci se nazývají seminaristé nebo také bohoslovci. Semináře jsou buďto diecézní, které zřizuje patřičné (arci)biskupství, nebo interdiecézní, které zřizuje Kongregace pro katolickou výchovu, která zároveň poskytuje dozor a obecný rámec pro fungování všech seminářů. Rovněž některé řády a podobné církevní instituce mají vlastní semináře. Seminaristé studují na teologických fakultách, kde získávají odbornou průpravu teoretickou, v seminářích pak procházejí duchovní formací.
V současnosti fungují v Česku tři kněžské semináře a to pražský, olomoucký a diecézně-misijní mezinárodní seminář Redemptoris Mater v Českých Budějovicích.
Na území nynější České republiky existovaly kněžské semináře v těchto místech:
Pro české a moravské studenty existovaly také kněžské semináře v Římě:
Pavlíček, Tomáš W.: Výchova kněží v Čechách a jejich role v náboženské kultuře (1848–1914). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2771-9.