V širokém spektru Josef Hrubý (architekt) lze nalézt širokou škálu témat, přístupů a perspektiv. Ať už jde o zkoumání života a díla historické postavy, analýzu aktuálních výzev v určité oblasti nebo úvahy o dopadu významného data, Josef Hrubý (architekt) nás zve, abychom se ponořili do vesmíru možností. Prostřednictvím tohoto článku se vydáme na fascinující cestu, která nám umožní objevovat, učit se a reflektovat Josef Hrubý (architekt) z různých úhlů pohledu.
Josef Hrubý | |
---|---|
Narození | 23. února 1906 Větrný Jeníkov |
Úmrtí | 20. prosince 1988 (ve věku 82 let) Praha |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architekt, kreslíř a urbanista |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Hrubý (23. února 1906 Větrný Jeníkov – 20. prosince 1988 Praha) byl český architekt a grafik.[1]
Studoval České vysoké učení technické v Praze pod odborným vedením Antonína Ausobského a Oldřicha Jakuba Blažíčka. Promoval roku 1931. Ještě před tím (1929) se zúčastnil Výstavy mladých architektů, která se konala v Topičově salonu v Praze.[1]
Postupně se členem Umělecké besedy a Levé fronty. Počínaje rokem 1948 stál v čele ateliéru ve Stavoprojektu. Před druhou světovou válkou, ve třicátých letech 20. století, spolupracoval Karlem Hannauerem a Josefem Kittrichem, po ní pak s Josefem Havlíčkem a Františkem Kerhartem. Ve své tvorbě preferoval funkcionalistický styl. Od padesátých let 20. století spolupracoval s Františkem Cubrem a Zdeňkem Pokorným. Spolu navrhli československý pavilon na Světové výstavě 1958 (EXPO) a podíleli se také na podobě expozic a exteriéru národního výstavního pavilonu na Světové výstavě 1967.[1] Hrubý rovněž navrhl Dům módy v Praze na Václavském náměstí (1956)[2] nebo sochařský ateliér manželů Janouškových.
Vedle architektury se věnoval i grafice a malbě, a to již od svých studentských let. Jím vytvořené dřevoryty otiskovala odborná periodika (Veraikon či Bibliofil). Tvořil ex libris a roku 1927 soubor deseti těchto svých děl vydal.[1]
Roku 1955 získal zlatou medaili za přípravu československé expozice na veletrhu v etiopské Adis Abebě.[1]