V tomto článku budeme analyzovat dopad Addis Abeba na současnou společnost. Addis Abeba je již léta předmětem diskusí a studií a jeho vliv rezonuje ve všech oblastech moderního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé aspekty Addis Abeba a jeho relevanci dnes. Od svého dopadu na populární kulturu až po důsledky pro globální ekonomiku je Addis Abeba i nadále tématem zájmu akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V celém tomto článku prozkoumáme důsledky a výzvy, které Addis Abeba představuje v dnešním světě, a poskytneme nové pohledy a úvahy o tomto fenoménu.
Addis Abeba | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 9°2′ s. š., 38°44′ v. d. |
Nadmořská výška | 2 355 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +3 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Addis Abeba | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 530 km² |
Počet obyvatel | 5 704 000 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 10 762,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Adanech Abebe (od 2021) |
Vznik | 1886 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 11 |
PSČ | 1000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Addis Abeba (amharsky nový květ) je hlavní město Etiopie. Místo pro výstavbu hlavního města vybrala císařovna Taytu Betul. Založeno bylo roku 1886 jejím manželem Menelikem II. a dnes počet jeho obyvatel dosahuje 5,7 milionu(2024)[2] (2,3 milionu podle sčítání obyvatel z roku 1994). Město leží v nadmořské výšce nad 2360 m na úpatí hory Entoto. Průměrná roční teplota je 16 °C; pohybuje se mezi 15 °C (prosinec) a 18 °C (květen). Roční úhrn srážek činí 1220 mm. V Addis Abebě a okolí bylo vysázeno množství blahovičníků, které díky rychlému růstu poskytují stín a jsou také zdrojem palivového a stavebního dříví.[3] Pitnou vodu a elektrickou energii město získává především z přehrady Koka na řece Awaš.
Roku 1936 byla okupována italskými vojsky. Oběti invaze připomíná pomník Yekatit 12.
V Addis Abebě sídlí několik významných úřadů. Organizace africké jednoty, která zde byla v roce 1963 založena, měla ve městě svůj sekretariát. Dnes zde sídlí Komise Africké unie. V Addis Abebě rovněž sídlí Ekonomická komise OSN pro Afriku. Mezi místní pamětihodnosti patří centrální náměstí Meskel, katedrály svatého Jiří a Nejsvětější Trojice, Menelikův palác, divadlo Hager Fikir, národní muzeum a obrovské tržiště Mercato, označované s rozlohou 60 km² za největší v Africe.[4] Město má také univerzitu a zoologickou zahradu. Velké množství přistěhovalců z venkova žije ve slumech, míra nezaměstnanosti v metropoli se odhaduje na čtyřicet procent.[5]
Dopravní spojení zajišťuje mimo jiné mezinárodní letiště Bole a železniční trať do Džibuti. Jako v jediném městě v celé Africe je zde vybudován systém lehkého metra, jímž se zařazuje mezi pouze pět afrických měst s provozem metra.
Město je známé rovněž pod původním oromským názvem Finfinne (Horký pramen).