Joos van Cleve

V dnešním článku prozkoumáme vzrušující svět Joos van Cleve. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do všech aspektů souvisejících s Joos van Cleve. V průběhu historie hrál Joos van Cleve zásadní roli ve společnosti a ovlivňoval různé oblasti, jako je kultura, ekonomika a politika. Prostřednictvím tohoto článku objevíme důležitost Joos van Cleve a jak se vyvíjel v průběhu času. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Joos van Cleve!

Joos van Cleve
Autoportrét (kolem 1519)
Autoportrét (kolem 1519)
Narození1485
Kleve
Úmrtí1540/1541
Antverpy
NárodnostNizozemec
Povolánímalíř
RodičeWillem van Cleve the Elder
DětiCornelis van Cleve
Hnutírenesance
Významná dílaPortrét krále Františka I.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joos van Cleve, původně Joos van der Beke, také Joos van Kleef (1485, Kleve – 1540/1541, Antverpy) byl nizozemský renesanční malíř - figuralista a portrétista, činný asi v letech 1511-1540 v Antverpách.

Život

Kojící madona (1516)

O jeho životě je známo poměrně málo, ačkoliv bývá řazen do rodokmene klevských malířů čtyř generací, kteří vesměs působili v Antverpách. V této genealogii je zmíněn jako syn malíře Willema van Cleve. Pravděpodobně se v letech 1505-1508 vyučil u Nizozemce Jana Joesta v Kalkaru v dolním Porýní, spolu s Bartolomějem Bruynem mladším. V letech 1507/1508 až 1510 se učil také v Bruggách a osvojil si manýristický styl tamní školy.

Jeho působení je opakovaně doloženo mezi léty 1511-1540 v Antverpách, kde je evidován mezi členy malířského cechu (gildy). Z jeho dílny vyšly velké oltářní archy (Pašijový oltář pro Gdaňsk, Triptych s Ukřižováním, Triptych s Oplakáváním), některé náměty se opakují ve více variantách (Klanění tří králů). Početné a rozměrné obrazy jsou dílem pomocníků jeho dílny.[1]

Podle dvou portrétů francouzského krále Františka I. a francouzské královny Eleonory se soudí, že Joos van Cleve kolem roku mezi 1529-1530 cestoval do Francie, protože portrétovaní v Antverpách nebyli a v roce 1535 v Anglii portrétoval anglického krále Jindřicha VIII. Tudora. Píše se o také o jeho možném studiu v Itálii, stylovou analýzou se tváře, gesta postav a technika malby srovnávají s Leonardem da Vinci, například polopostava nahé ženy Vanny (Mona Vanna nuda) z pražské Národní galerie.

V poslední době Joosovi van Cleve byly připsány také další obrazy, mj. královské portréty, polského krále Zikmunda I. Starého (klečící král na obraze Klanění tří králů z Obrazové galerie v Berlíně), nebo římského císaře Maxmiliána I. , a to na základě dendrochronologie dřevěných desek, na něž Joos van Cleve maloval, a složení barevných pigmentů [2]

Jeho syn Cornelis van Cleve (1520-1567) se stal rovněž malířem a pokračoval v otcově manýristickém stylu.

Některá díla

  • Kojící madona (1516)
  • Sebevražda Lukrécie (1520-1525), KHM Vídeň
  • Pašijový oltář (polyptych) z Gdaňsku, Národní muzeum Varšava
  • Triptych Oplakávání Krista, Stigmatizace sv. Františka, Poslední večeře (kolem 1525) Louvre
  • Klanění tří králů - triptych s donátory na křídlech (pět variant)
  • Dva portréty francouzského krále Františka I. (1532-1533)
  • Portrét francouzské královny Eleonory (1532-1533)
  • Triptych s Klaněním Tří králů (Národní galerie v Praze) (dílna)

Galerie

  • Maxmilián I. (1508-09)
    Maxmilián I. (1508-09)
  • Sebevražda Lukrécie (1516)
    Sebevražda Lukrécie (1516)
  • Oltář s Oplakáváním Krista (1520-25) Louvre
    Oltář s Oplakáváním Krista (1520-25) Louvre
  • Mona Vanna Nuda, NG Praha
    Mona Vanna Nuda, NG Praha
  • Francouzský král František I.
    Francouzský král František I.
  • Francouzský král František I.(dílna)
    Francouzský král František I.(dílna)
  • Autoportrét (1540-41)
    Autoportrét (1540-41)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Netherlands Institute for Art History: Souhrn odborné literatury (anglicky)
  2. ↑ M. Leeflang - P. Klein, Dating Paintings: the Workshop of Joos van Cleve. A Dendrochronological and Art Historical Approach, in: H. Verougstraete et alii (editoři), La peinture ancienne et ses procédés. Copies, répliques, pastiches. Le dessin sous-jacent et la technologie dans la peinture. Colloque XV, Brugge, Leuven 2006, s. 131-137

Literatura

  • Thieme-Becker, Künstlerlexikon III, 1910, s. 212-217 (pod jménem Joos van den Beke, jiného malíře uvádí pod jménem Joos van Cleve)
  • Olga Kotková: Joos van Cleve, Triptych with the Adoration of the Magi in the National Gallery in Prague. An example of workshop practice, Le dessin sous-jacent dans la peinture. Colloque XII, Leuven 1999, s. 87-97

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Joos van Cleve na Wikimedia Commons