Johan Vilhelm Snellman
V tomto článku budeme podrobně analyzovat Johan Vilhelm Snellman a jeho dopad na dnešní společnost. Johan Vilhelm Snellman je v posledních letech velmi aktuální téma, které vyvolává debaty a kontroverze v různých oblastech. Je důležité porozumět důležitosti Johan Vilhelm Snellman a tomu, jak se vyvíjel v průběhu času, a také různým úhlům pohledu, které na něj existují. Prostřednictvím zkoumání různých perspektiv a relevantních dat se snažíme osvětlit Johan Vilhelm Snellman a jeho vliv na naši společnost.
| Johan Vilhelm Snellman | |
|---|---|
_p029_J.W._Snellman_(cropped).jpg) | |
| Rodné jméno | Johan Vilhelm Snellman |
| Narození | 12. května 1806 Stockholm |
| Úmrtí | 4. července 1881 (ve věku 75 let) Tanskarla |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Povolání | politik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel a novinář |
| Alma mater | Åbo Akademi Helsinská univerzita |
| Témata | finština a Finové |
| Ocenění | Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1865) |
| Politická příslušnost | Finnish Party |
| Děti | Anders Henrik Snellman Johan Ludvig Snellman Wilhelm Snellman Karl Snellman |
| Příbuzní | J. W. Snellman a Anna Snellman-Kaila[1] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko – 4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou "národ" a "národní povědomí", klíčem k němu je podle něj národní jazyk.
Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla roku 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).
Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.
Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka.
Dílo
- Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835)
- Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
- Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840)
- Om det akademiska studium (1840)
- Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840)
- Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841)
- Läran om staten (Stockholm, 1842)
- Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842)
- De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)
Odkazy
Reference
- ↑ Kuka kukin on. Otava. 1954. Dostupné online. .
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Vilhelm Snellman na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Vilhelm Snellman
